ZÁZRAČNÁ NEDĚLNÍ BOUŘKA
a ozval se hrom. Okamžitě jsem vypnula počítač a zalezla pod
peřinu. Venku bylo Boží dopuštění. Vypadalo to tam, jakoby se
čerti ženili, mraky přecházely z černé do bílé a bouřilo to pořád
víc a víc. Opravdu jsem se bála. Jako mládě jsem ráda chodila
mezi kapkami deště či mezi hromy a blesky, ale čím jsem starší
tím více mám strach. Najednou se ozvala rána v bytě a z regálu,
kde bývaly knihy se vysypalo několik básnických sbírek a diář s
vibračním číslem 7 čili z roku 2023. Vyplašeně jsem se pro to
natáhla a začala listovat. A ejhle! Přes týden jsem hledala dvě
telefonní čísla jubilantek jménem Věra, které měly 14. července
životní jubileum. Co já vše prohledala za tu dobu si nikdo nedovede
představit. Dvorní básník Tomáš P. mě tato čísla kdysi dával, ale
on kterému odešel mobilní telefon s fotkami i daty je taky neměl.
Byla jsem z toho velmi nešťastná, protože to ukazovalo na skutečnost,
že jsem nepořádník nebo spíše, že už si nic nepamatuji. Už jsem si
obě čísla doplnila do kontaktů a opravdu se mi ulevilo, ale jen na
moment. Paní Věry z Holice jsem se dovolala a popovídaly jsme si
téměř půl hodinky, ale Věrka z Náměště téměř nevidí a neslyší a
tak to zaklapla. Měla už devadesátku a to někdy uši a oči už nefungují,
jak by měly. Ale zřejmě to byl nějaký zázrak, že zrovna spadl pod moje
oči diář, kde byla zapsána ona dvě telefonní čísla, která jsem tak
beznadějně hledala.
Komentáře
Okomentovat