OTAVÍNKA

  Lojzovi M.  (in memoriam) Drahému příteli, kterého jsem tak málo znal, o to víc na něj vzpomínám. Drahému příteli, jež odešel - byť opodál stále v srdci mluví k nám. Drahému příteli, v den, kdy život mi přidal další rok, ten jeho byl dnem posledním... Drahému příteli, jehož verše byly (a jsou!) hotový pokrok v lásce, citu i v básnickém umění! Drahému příteli, jehož odkaz nadále žije, i přesto, že on sám, s námi, již přítomen není. Víme i cítíme, že Lojzův stín dřímá v otisku chvění, v oné myšlence  o statečném odcházení... Jste Hrdina i Básník s křídly, jste Ten, který život sblížil s tím naším. Děkuji Vám, upřímně, za ocenění, děkuji za vše, co bylo, mohlo být & bez Vás už není... Zůstal stesk, který duši vězní, ztichlá zvonice, jejíž úder srdce odezní.  Tomáš Přidal                                 ...