Dnes v noci jsem kupodivu spala a probudila mě až děsná rána a záblesk. Okno se vysypalo a do pokoje vstoupil můj exmanžel. "Promiň, že jsem Tě poděsil, ale naskytla se mi příležitost, abych k Tobě dojel - protože když se pořád bojíš bouřky, mám šanci, že mne budeš vnímat." Byl jsem mile překvapen, že jste si oba vzpomenuli, že mám narozeniny. Vím taky, že máš strašné bolesti a jsi poněkud mimo. Ani na blog nepíšeš a to mě přesvědčilo, že Tě musím navštívit a možná se mi i podaří odnést trochu té bolesti odtud nahoru. Každý den hraju šachy s Jirkou a učíme této královské hře i jiné, šachovým králem nepolíbené dušičky. Samozřejmě jsem mu říkala, že kdyby byl doma a zdráv, tak by se mohl těšit na pravnouče. A on mi k tomu řekl, že by chtěl spíše pravnučku, kte...
