OTAVÍNKA

                                                      prof. RNDr. Bronislav HLůZA, CSc.                                                   (8. 3. 1929  Loštice - 9. 12. 2024 Paseka)                                                             ČEST  JEHO  PAMÁTCE!

  Dne 8. března 1929 se v Lošticích narodil   prof. RNDr. Bronislav HLůZA, CSc.,  významný přírodovědec, botanik a mykolog. Po maturitě na gymnáziu v Litovli  v roce 1948, studoval dva roky přírodovědecký obor na olomoucké univerzitě a poté  pokračoval   na přírodovědecké fakultě v  Brně, kde promoval v roce 1952.   První  kapitoly svého budoucího povolání začal psát na Pedagogické škole v Olomouci,   odkud přešel v roce 1964 na univerzitu jako odborný asistent a později v roce 1990   vedoucí katedry biologie a didaktiky biologie na Pedagogické fakultě UP. Disertační   práci z oboru mykologie obhájil v roce 1967. Externí aspiranturu absolvoval    v Botanickém ústavu ČSAV v Průhonicích. Kandidátskou práci opět věnoval mykologii.        Na poli vědy dosáhl nejvyšších akademických titulů. Širší olomoucké vlastivědné veřejnosti   byl znám jako vedou...

 NEHLUČNĚ  Bronislavu Hlůzovi   Víme už co je lidské bytí  a k čemu jsme tu  stvořeni  Nejsme jen pouhé hoření  jsme i ty hvězdy co tu svítí    Stále jde o velikost ducha a sílu jeho  záření  třeba i v sebezapření kdy slova nechtějí být hluchá   (z BB Šiška, Zbyněk : Listy přátelům. Literární klub Olomouc 2009)                                                                ( 10. 6. 1930 -  8. 8. 2020)                                       ...

  Třetí záříjový den je zasvěcen Bronislavovi. Jediným jmenovcem, který pochází z Moravy je univ. prof. RNDr. Bronislav Hlůza, CSc., který se narodil v Lošticích. Několik desítek let  působil na olomoucké univerzitě jako biolog, botanik, ekolog a mykolog.  Od r. 1959 žije ve Šternberku. K vidění je taky každoročně v Lošticích v betlému Jaroslava  Beneše, uměleckého řezbáře, který vytváří postavičky z významných osobností Moravy .  Odpoledne jsem šla do Lékárny U Růže, protože jsem nutně potřebovala nějaký elixír pro rozbolavěné tělíčko. Zítra sice jedu na kontrolu do nemocnice, ale nevím, zda bych to nepříjemno ještě vydržela. Bylo docela teplo, svítilo sluníčko a já dostávala křeče do bederní páteře a nemohla jsem skoro jít. Ale zvládla jsem to. Ušla jsem 1000 m.