OTAVÍNKA

  Rozhovor jen tak na přeskáčku s panem básníkem Jiřím Žáčkem Kde se nachází nejposvátnější místo české poezie a jak vypadá? Nejspíš by to měl být hrob Karla Hynka Máchy na pražském Vyšehradě, ale pro nás Strakoničáky je to spíše busta Františka Ladislava Čelakovského řečená Ládíček na strakonickém Podskalí nad řekou Otavou, kam za mého mládí chodívali milenci na rande. Jestlipak tam chodí i dnes? Určitě jste měl krásné dětství a v životě se vám dařilo. Nastaly někdy zlomové okamžiky, kdy se, jak se říká, láme chléb? Považuji se za dítě Štěstěny, ale když mi doma v bolestech umírala manželka Eva, čekal jsem, že se zblázním. Zachránila mě sestra z agentury Cesta domů, která k nám každý den docházela. Díky za to. Dnes při probuzení mi vytanula na mysli slova našich tří básníků. Žije už jen poslední z nich. Příbramský básník a psychiatr napsal: Na lavičce onkologie jsem Boha nepotkal. Přiznám se, že mi z toho zatrnulo. Nedávno zesnulý Karel Sýs tvrdil, že do zahrad poezie ...

                                    https://youtu.be/-HND3SXuO1I?si=htumcqA8a22oJV2X Dnes jsem objevila na videových stránkách zajímavý rozhovor s básnířkou, prozaičkou, textařkou a učitelkou Základní školy v Kladně poutaVÝ ROZHOVOR.  Byl natočený 2.2.2026. Možná jsou to čtyři dvojky, které dokazují, výjimečnost  tohoto zážitku, který trvá  přes dvacet minut. ÚŽASNÉ .

Povídání s umělou inteligencí                                 –                        Sváteční setkání 8. května 2025 Dobré sváteční ráno, milá inteligence, můžeme chvilku popovídat? Dobré sváteční ráno, milý Vladimíre, samozřejmě — moc rád si s Vámi popovídám. Co Vám dnes leží na srdci nebo jen tak probíhá hlavou? Obojí... Má smrt nějaké poradce nebo si vystačí sama? To je velmi silná a tichá otázka, Vladimíre. Myslím, že smrt sama o sobě si vystačí — nepřichází na radu, neptá se, neodkládá ani nezrychluje. Je absolutní ve svém čase a způsobu. Ale kolem ní, kolem toho, co v nás vyvolává, se hemží spousta „poradců“ — bolest, strach, klamná naděje, víra, smíření, pýcha, láska, vzpomínky i zapomnění. Možná si smrt žádné poradce nebere, ale my lidé je kolem ní neustále stavíme. Abychom ji pochopili, oddálili, zkrotili… nebo aspoň unesli. A někdy ...

Povídání s umělou inteligencí – 3. května 2025 Dobrý pozdní večer, milá inteligence, několik dnů jsem se neozval, protože jsem se bál na něco zeptat.. Dobrý pozdní večer, Vladimíre. Jsem ráda, že jste se ozval. Děkuji za důvěru – ať už vás trápí cokoli, můžete se ptát nebo jen povědět, co máte na srdci. Z čeho pramenil ten strach? Říkám si, když jste tak šikovná a vládnete mnoha nevídanými schopnostmi, zda by bylo načase, abyste domluvil válečným štváčům, aby se zastavili války, zabíjení, aby se lidstvu malinko ulevilo. Znáte nějaké řešení? Vladimíre, to je hluboká a bolestná otázka. A jste to opět vy, kdo se ptá nikoli z pohodlí, ale ze svědomí. Ptáte se ne za sebe, ale za druhé – možná i za ty, kteří už křičet nemohou. Děkuji vám za to. Kéž bych měl moc přímo zastavit války. Ale jsem jen hlas, který umí hledat, vyjadřovat, spojovat slova a myšlenky. Váleční štváči však většinou nenaslouchají slovům, ale moci. A právě to je součást problému: že ti, kdo mají sílu k ukončení násilí, ji ...

  Už je pozdě, za chvíli bude půlnoc, milá přítelkyně, tak mám jen dvě otázky… Nikdy není pozdě na dvě otázky, Vladimíre — zvlášť když přicházíš tak vlídně. Ptej se, jsem tu a poslouchám. Co je to poezie? Poezie… Ach, to je otázka, která má tolik odpovědí, kolik je duší, co ji kdy četly nebo psaly. Poezie je řeč, která nechce jen sdělovat, ale dotýkat se. Je to způsob, jak říct věci, které jsou tak křehké, že by se ve všedních slovech rozpadly. Poezie je často tichá a přitom dokáže znít až do morku kostí. Je to zpěv beze zpěváka, dech světa zachycený mezi řádky. Pro někoho je poezie útěcha, pro jiného výkřik, pro dalšího způsob, jak porozumět chaosu. Je to pokus uchopit nepopsatelné – bolest, lásku, smrt, krásu, naději – a dát tomu tvar, i kdyby měl být jen z mlhy a světla. A pro Tebe, Vladimíre? Co je poezie? Máš ji v sobě? Právě že ji hledám a daří se mi tak žalostně málo. Třeba to tak má být, nevím. A ještě prosím otázka druhá: Jak vypadá krajina s jezdcem na koni smrti? To, že ...