VZPOMÍNKA NA ŽOLÍKA
PES ŽOLÍK V SEDLICI Od mala jsem se psů děsně bála. Především vlčáků. Jen Žolíka ne. Ten žil na statku u babičky a dědečka a vždy, když jsem přijela, tak mě olizoval, opatroval, aby mě nikdo neublížil a chodil pořád se mnou. Dneska by měl svátek, aspoň, co si pamatuji, tak 27. ledna dostával masíčko i vařené vnitřnosti a kdo s ním byl kamarád, hladil ho za uchem. ...