OTAVÍNKA

                                 Zeměpisný klobouk & zámecké květy    Zvrásněná kůže pohoří,  vytvářející  výškové rozdíly věků,   stuhy řek a moří, klikatící se jako těla plazů nížinami, ale i zrádné oči propastí, kam dopadá poslední záchvěv života. Můžeme tomu říkat zeměpisný klobouk. Je to pokrývka hlavy, jež nosí sám Stvořitel, stejně jako v sobě nosí všechny životy i existenci živé hmoty. V srdci, které je nebeskou zvonicí, řídí růst & krásu zámeckých květů, květiny pro zámeckou paní jsou křehké jako povzdech, ale o nic zranitelnější jak sám život... Když urozené květiny vložíte do hraběcího klobouku, možná uslyšíte, jak se kaplí nese ticho. A možná je to jen vlastní zpověď před sebou samotným.    TOMÁŠ  PŘIDAL    

                                                        NÁHRADNÍ  POŠTA  V  OLOMOUCI Protože nám na Příčnou ulici spíše pošta nechodí než chodí musela jsem poprosit  dvorního básníka z Hané, aby když pojede do Olomouce, přivezl nový měsíčník Týnecké listy, nebo poštu z Nové Paky, Prahy i odjinud. Pořídil si k tomu i slušivý klobouček a napsal působivou báseň.