OTAVÍNKA

  V kalendáři je dnes - 10. května - uvedeno jméno BLAŽENA.   Měla jsem hodnou tetičku, která bydlela v Krsicích u Čimelic,   ale zemřela v devadesáti letech. Byla jsem domluvena na úřední jednání na správě bytů a tak jsem se nechala Alčou dovézt do Školní ulice.  Pak jsem přešla část Horního náměstí, Dolní a v ulici Kateřinská byla velikánská fronta s rozestupy po 2 m. Milý obchůdek  U Marušky speciálka na ponožky.                                           Koupila jsem si dvacet párů, kdyby zase zavřeli, abych měla zásobu. Používám je na bolavé nožky místo obvazů. Jsou bílé, bavlněné se zdravotním lemem. Pak jsem přešla k druhé poliklinice, abych sestřičce na chirurgii předala taštičku s dárkem pro jejího syna. Celkem jsem ušla 800 m. Pak jsem opět odjela s Alčou domů. V podvečer jsem zase šla ještě několik metrů po domě, zalít květiny na chodbách a o...

Devátý červnový den jsem po dlouhé době podnikla velký výšlap. Ráno – hned po otevření jsem navštívila obchod HRUŠKA a pak jsem šla domů. Ušla jsem 1600 m. Krátce po osmé jsem se vypravila k nádraží, abych vyzvedla léky pro sousedku. Vrátila jsem se na zastávku tramvaje a odjela jsem k tržnici odkud jsem šla do ulice Kateřinské, kde je báječný obchod MARUŠKA. Je zde velký výběr ponožek. Obsluhuje tam paní, která má skvělého obchodního   ducha a ochotu poradit a nabídnout. Při cestě zpět jsem objevila ovoce a zeleninu bez obalu, vyskládané   ve dvoře, kde býval kdysi klášter. Nabídka byla barevná. Rajčata, cukety, meruňky, jablka. Naproti polikliniky jsem si počkala na nízkopodlažní tramvaj, protože v pátek mi vysokozdvižná přivřela obě nohy, které se mi otevřely. Pajdám se a asi bude trvat delší čas, než se to uzavře. Byla jsem ráda , že jsem se dobelhala domů. Celkem jsem ušla 4 500 m.