OTAVÍNKA

  Už asi po čtvrté se mi zdál děsný sen. Kolem půlnoci se propadám  do velké  jámy, dalo by se říci pekla, kde lezou hadi, pekelníci a   lezou brouci. Když dopadnu na dno jámy, tak je to jakoby se oheň ještě více rozhořel. Najednou už mi není zima, ale děsné vedro a pot mi teče studeným proudem po zádech. Hadi i hádci zalézají do škvír po těle a brouci štípají po rukou i nohou. Červené puklice jsou nateklé, velice bolí a svědí. Každým dnem se počet   kousanců zvyšuje. Hadi i brouci se dohadují, kde kdo začne štípat. Ráno. když se probouzím kolem čtvrté hodiny, tak je červené prostěradlo od krve a po těle jsou velké kusance a boláky. Jenže ráno je reálné: Krev na prostěradle, boláky i kusance po těle, akorát peklo zmizelo.