Dne 27. 12 . je den, kdy míval svátek můj drahoušek. Protože se narodil v roce 1936, tak plně a dlouho zažil, že v občanském kalendáři byl uveden JAN. Už je to dvanáct let od jeho smrti. Je to děsné, jak rychle to letí. Doma jsme to slavívali vždy báječně a rodina si na tyto svátky potrpěla. Jsou, ale tací, kdo svátky vůbec neslaví a nejraději by neslavili nic. Připadám si vždy téměř nepatřičně, když chci nějaké setkání. Nejde ani o dary, ale o to sejít se s rodinou či přáteli. Manžel sestřenice mého drahouška taky slavívá svátek, jelikož má v ten den i narozeniny, ale já se to dozvěděla až letos. Dopoledne si zapálím svíčičku u fotografie, protože cesta do krematoria je pro mne neschůdná taky proto, že jsou tam schody a to bez doprovodu nezvládnu. Celý ten čas po Vánocích až do Silvestra byl plný různých příležitostí něco slavit. Svátek měla i manželova maminka, my měli výročí svatby a letos šedesáté. Silvestr se taky chystal, protože k nám...
