Nevím, co se pořád děje. Když zavřu oči s přáním spánku, tak to nejde. Bolí mne jakási bradavice, či co to je na levé noze pod kotníkem. Není na to vidět, protože je to na nešikovném místě. Už to mám asi sedm let a občas to bolí, někdy i vytéká jakýsi sekret, ale taková bolest, jaká mne nyní provází, tady ještě nebyla. Taky tady straší. Furt něco praská, možná se tu prohánějí nějací skřítci. Mám taky podivný strach. Mám zimnici, ač jsem zabalená do deky a bojím se. Pořád se mi vybavuje můj drahoušek, který kdykoliv jsem jej přijela navštívit do léčebny, tak byl zafačovaný jako mumie a sestřičky nechtěly, abych se podívala, co se děje. Do toho se mi plete i houslový virtuos Otakar Ševčík, který zemřel 18. ledna. Hraje melodii lidové písničky Tálínský rybník. Manžel odešel na mráček prý 19. dne v měsíci říjnu, ale já s ním naposledy mluvila o měsíc dříve naposledy. Pak už nemluvil. Andílci od Vánoc zavěšený na zácloně tancují svůj noční rej a tak mne trochu uklidňují. Včera jsem se potka