V noci z pondělí na úterý jsem měla podivuhodný sen. Pravdou je, že poslední dny si čtu knihu Jaroslavy Pechové " Význaní růžím" (2018), kde jsou obrázky růží a nádherné básně. Určitě tím byl sen ovlivněn. Zdálo se mi, jak Hanička Maciuchová tancovala v sadu plném růží Flamigo spolu s motýly. Jenže podobné sny, kdy se mi zjevují lidé před smrtí mívám zcela pravidelně, ale já to ani nějak nevěděla, že se jí nemoc vrátila a bojuje o život. Ráda se vracela do provoněné Olomouce. Když ráno mlha rozplyne se jak dáma zahradou se nese růže s ruměncem na líčku. Má čáry a kouzla v malíčku. Svět rozveselí ve chvíli, kdy tančí v zahradě s motýly. Když jsem slyšela ve zprávách, že zemřela, doslova mne to šokovalo a i slinivka se ozvala. Nevím, čím se tak děje, asi něco mezi nebem a zemí.
