OTAVÍNKA

  Dej mi jen trochu času   Dej mi jen trochu času; také v těch místech na soutoku Hronu a Dunaje vlož do slz padající hvězdy. Milují se ve stoje.   Dej mi jen trochu slaných krystalů, tvář divokých gazel z Indie; přicházejí ještě za tmy z leprosária vytahují bubny, a ne že ne!   Dej mi raději důstojnost místo naděje; tu poslední z posledních, ta, co mě zahřeje, ta, co mě na dřevěná vrata přibije. Ale před tím na chvíli oči otevře.   Dej mi jen trochu času; vždycky jsem býval nosič beznohých a zoufal si, že tě smím líbat jen do výše pasu. Tvých zákazů jsem se nemohl nikdy nasytit.   (Z připravované sbírky Simetra aneb říkejte mi Artemis) Vladimír Stibor