OTAVÍNKA

ROZHOVOR  O FOTOGRAFII  S  VLADIMÍREM  STIBOREM  - ROMAN  ROGNER Vladimíre, kdy jsi začal fotografovat a kdy se stala záliba v zobrazování světa vědomým tvůrčím procesem? Fotografické kouzelné přístroje jsem miloval již od malička. K černobílým obrázkům, barevná fotografie tehdy byla vzácná a v plenkách, mě přivedl táta Štěpán. Tehdy mi snad bylo pět šest let. Cíleně jsem se začal věnovat takřka až v padesáti letech. Měl jsem k tomu ideální podmínky. Odcházela ode mne žena, ztratil jsem zaměstnání a se štěstím jsem prožil operaci Na Homolce. Každý fotograf má rád různá témata focení. Co nejraději fotografuješ dnes? Snad až vášnivě jsem zobrazoval západy a východy slunce – a nic mezi tím. Stejně tak mě okouzlovalo mrazivé zimní světlo, když se zvedá nízká a hustá mlha a slunce klouže po jiskřícím sněhu. Ale je to vždycky jen záležitost nepatrného okamžiku. Dnes mě nejvíce láká lidská tvář, jež je jedinečná ve svých valérách. Příroda nebo stavby, byť by byly ...