O PODZIMNÍ TMĚ
Jak se zbavuji snů? Snad jen tím, že tuším další. Omítku stírám z ambitů a ve věži mi straší. Už nedokáži rozeznat tmu od světelných Majáků, musím déšť líbat a uchovat, tu tmu, co nemá diváků. Chodívá sama přes hřeben kleje a prosí Čert mě vem, nevycházím sama se sebou. Můj drahý, uvnitř jsem břemenem, v poušti ať studna po mně hodí kamenem, bolí mě písek v kolenou. Vladimír Stibor 1. října 2026