OTAVÍNKA

  NÁVRATY   Připomínám si nedávnou cestu domů  podzimní mlha odřízla komíny střechy domů a stromy podél cest zůstalo bezhlavé přízemí změnilo město i hřbitov za poníženou zdí Svíčky na hrobech blikaly v dlouhých řadách Hovořili mezi sebou ti kteří na sebe nikdy nepromluvili a brána dosud byla otevřená pro kroky návratů pro noční rozjímání Není se čeho bát, jen mírkou smíření jsou zalévány květiny oomývána jména, s nimiž jsem tu žila     Marta           Více o autorce na jejím webu: http://www.martaurban.cz/ (Přišlo meilem jako poděkování za gratulaci)

    Tanec je vášeň, kdepak hřích umělecké dílo v kročejích Hudba prolne celé tělo v němž oltář tanci postavilo V rytmu krouží střevíčky Jak hbité malé lasičky V sále hluk rázně típne knot Argentinské tango sáhlo do svých not Carlos Gavito na parketu čeká zlaté střevíce Marcely Duran nesou touhu a tanec  vesmír se propadl jak jehla do jednoho bodu a oheň vzplál   Sotva se ti dva dotknou… Nesmrtelné „A Evaristo Carriego“ spoutává a zastavuje dech MARTA   URBANOVÁ Milé oslavenkyni Martě děkuji za krásnou báseň a ještě jednou přeji k svátku vše nejlepší!