OTAVÍNKA

      Před 111 lety - dne 13. září  - se narodila moje maminka.    Snímek z posledních narozenin v roce 1996   Když bydleli moji rodiče v Táboře od roku 1967, tak vždy na maminčiny narozeniny se sjížděli příbuzní  z Jihočeského kraje, ale zejména z Písku, Mirovic, Myslína, Krsic a Čimelic. Protože se maminka jmenovala Anička, jezdili i v červenci. Díky této  dlouholeté tradici jsem měla i já s rodinou šanci, potkávat se s příbuznými.     

Před 23 lety odešla moje maminka na obláček. Tenkrát byl Velký pátek. Ležela v táborské nemocnici na LDN a čekala na svou dceru, která byla v autobuse na trati Olomouc - Tábor. Nedočkala se. Bus měl zpoždění a tak jsem se nestihla rozloučit. Často vzpomínám. Chybí mi její hlas i pohlazení. Pod polštářem jsem našla knihu Slovo na dobrou noc od Ludvíka Černocha (1914-2000), která vyšla taky v roce 1997 a záložka byla u textu: " Bojím se čtenáře jen jedné knihy! Bojím se dokonalého člověka. Bojím se toho, kdo nemá žádnou chybu, kdo tvrdí, že nikoho neokradl, nezabil, kdo nemá žádné hříchy. Bojím se hotových lidí, kteří se pokládají za svaté. Bojím se těch, kdo milují jen sebe a pro bližního nemají nikdy čas. Bojím se těch, kteří zbožně kroutí očima, kteří nápadně ukazují svou zbožnost a přitom nehnou prstem pro druhé."