OTAVÍNKA

 Dnešní noc byla krutá a příliš bolavá. Probrečela jsem ji celou. Když jsem ráno  chtěla vstát, zjistila jsem, že moje postel stojí na kusu podlahy a stoupnout se  nedá, protože podlaha je jakoby propadnutá.  Kolem dokola byly kusy  částí  zdiva a vypadalo to, jakoby se podlaha se stropem  zřítila. Vedle byly i další lůžka, kde ležel můj tatínek i maminka, kteří volali o pomoc, protože na ně padaly kusy z mého těla. Velmi se divili, že jsem to nechala dojít tak daleko a nezajistila jsem si nějakou ochranu. Já si nemohla nic zajistit, protože se mi nepodařilo dostoupnout na nohy.  Na obloze pluly mraky , na kterých seděly jakési příšery obkročmo a volaly, že jsem se do této situace dostala proto, že jsem zavčas nezaplatila roční příspěvky na Wikipedii. Pak tam lezly nějaké potvory a jiné bolestiplní hadi, na které taky už čekám další čas, že opustí moje  tělo. Byla to asi zkouška, co vydržím. Žádné léky a ani opiáty nezabraly. Jako by ztratily...

                                                                              Dnes v noci jsem nemohla spát, protože se mi zdál sen o                                       mém drahouškovi, kterého jsem dne 12. září 2013 viděla                                       naposled, než ho uvedli do umělého spánku. Ten den jsem                                       jej doprovodila do nemocnice, kde mu měli dělat biopsii.                             ...

                                           Zřejmě byl předevčírem úplněk, protože se od té doby cítím tak děsivě, až mám i strach.                                            Mám šílenou depresi a k tomu ještě i  nepatřičné sny.                          A tak kruté bolesti, že bych nejraději vylezla někam vysoko a skočila dolů.                 Dnes je to přesně jedenáct let, co drahoušek odešel na mráček. Vidím to, jakoby to                 bylo před chvilkou. Fuj, ani myslet se mi na to nechce. Lékař, který jako pracující                  důchodce, se choval jak dobytek. Až do té...

                  Dvacátý květnový den jsem si po obědě dala dvacet. Nebývá to zvykem,                 ale jak beru léky Xados proti alergii, tak bych pořád spala. Spíše si myslím,                 že dnešní den se přijel  podívat na Příčnou můj manžel, protože kdykoli                 jsem se podívala z okna, tak za bílým velkým mrakem byly  menší mráčky,                  na kterých seděl obkročmo můj drahoušek, který by dnes měl narozeniny                  andělského typu. Když jsou některé číslice zdvojené, říká se o nich, že jsou          ...

                                                                                  aneb                                                                  KYTIČKÁŘ  V  PÍSKU                                       Dnes po poledni se odkudsi vynořily sny z let minulých,                ...

                                                                 NOČNÍČEK  JANA Š.                         Probudila jsem se hlukem a taky tím, že spadl bílý košíček z ramínka                         na skříni, kde byly  listy rýmovníku.V tu chvíli se rozsvítily hvězdičky,                                      ...

                                 Ano, probudila jsem se uprostřed stáda býků, kterých bylo dvacet.                                Vévodil jim můj drahoušek, který mi před týdnem vyčítal, že se mu                                 nějak nedaří vstoupit do mých snů. Ale to bude asi tím, že já bolestí                                 nespím. Dnes nad ránem se objevil a hned se ptal, zda jsem se           ...

                                                             Před 9 lety - dne 19. října 2013 odešel na cestu poslední můj drahoušek - šachista Jan Ševčík.     Je to téměř neskutečné, jak ten čas letí. Zdá se to, jakoby to bylo včera.       Když jsem zůstala sama velmi jsem na manžela vzpomínala a téměř každou noc se mi o něm zdálo. Některé sny jsem přepsala i do blogu a označila modrým nočníčkem. https://otavinka.blogspot.com/2019/02/nocnicek-17.html