Příspěvky

Zobrazují se příspěvky se štítkem skřítci

SKŘÍTKOVÉ NA PŘÍČNÉ

Obrázek
Nevím, jak kdo a kdy se sešel s těmito bytostmi. Zdá se mi, že se kolem mne doslova rojí. To, že se poměrně často ukazují v tiskárnách, kde doslova sabotují korektury, na to už si zvykám skoro třicet let. Říká se jim taky "naschválníčci" a kdysi o nich  půvabnou knížku pro děti i dospělé napsal František Nepil. Ale já mám doma asi jiný druh. Co chvíli něco hledám. Tu adresářík, jindy nůžtičky na nehty, pak třeba brýle, mobil,  notes, peněženku pro pečovatelky, propisku, která píše a tak pořád dokola. Když už je to na hraně, tak se to najednou objeví tam, kde už jste nesčíselněkrát hledali a nebylo to tam a zcela zázračně to na vás najednou jukne. Moje sousedka říká, že je to proto, že už mi není dvacet a ztrácím paměť. O té paměti je to možné, ale stále si pamatuji, kdy kdo má svátek, výročí a další  jiné nedůležité informace. Pravda mám malý prostor a plno věcí. Zejména zdravotnický materiál, protože si pořád něco dávám na nohy a musím mít to, co zrovna nemám na dosah. A...

STRÁŽCE LESA A SKŘÍTKOVÉ

Obrázek
    Před sedmi měsíci, v říjnu 2020 vyšel debut Tomáše Přidala,  básnická sbírka STUDOVÁNÍ  MĚLKÉHO  KROKU,     v pražském nakladatelství Dauphin. Z 51 básní mě na první dobrou oslovila báseň   LESNÍ  MAJESTÁT Každý strom vypráví příběh o tom, jak krásné je stát se strážcem lesa   Kůra stromu je zbrázděná slovy skřítků i rukama divoženek.   V korunách stromů přebývá moudrost, má plaché oči, majestátní půvab.   Ozvuky lesa jsou terapií pro váhavou duši.   Kdo má strach,  ať tam nechodí,  vyšle pouze ozvěnu sebe.   TOMÁŠ  PŘIDAL  Lesy na Šumavě, v Písku i na Táborsku mě oslovily v dětství i v mládí. Byly to vzpomínky, které jsem prostřednictvím lesního skřítka Letňáčka  vyprávěla malým dětem, zprvu synovi, později vnoučatům.  VYPRÁVĚNKY  O  LETŇÁČKOVI Bylo nebylo, kdysi žil v lese na Táborsku malý skřítek. Vypadal jako rozcuchaté  malé sluníčko a říkali mu Letňáček. Je...

NOČNÍ SKŘÍTEK

Obrázek
 No, já tedy nevím, co se děje, ale přesně o půlnoci se stalo  cosi podivného. Zhaslo stropní světlo. Po dvaceti minutách  se zas rozsvítilo a pak po pěti minutách zase zhaslo. Jinak elektrický proud fungoval. Počítač i televize hrála. Pokud jde o novou žárovku, která byla nová asi tři měsíce a byla drahá, tak budu muset chodit spát se slepicemi, protože než bude rozvolnění takové, aby byla otevřena Elektra, tak to bude trvat ještě rok. Pravděpodobně zaúřadoval půlnoční skřítek anebo nějaký domácí.                                  Taky byly kdys tzv. naschválníčci anebo domácí strašidýlka,                                  která se musela přikrmovat, aby nezlobila...