STRÁŽCE LESA A SKŘÍTKOVÉ

 

 

Před sedmi měsíci, v říjnu 2020 vyšel debut Tomáše Přidala,

 básnická sbírka STUDOVÁNÍ  MĚLKÉHO  KROKU, 

 

 v pražském nakladatelství Dauphin. Z 51 básní mě na první

dobrou oslovila báseň

 

LESNÍ  MAJESTÁT

Každý strom vypráví

příběh o tom,

jak krásné je stát

se strážcem lesa

 

Kůra stromu

je zbrázděná

slovy skřítků

i rukama divoženek.

 

V korunách stromů

přebývá moudrost,

má plaché oči,

majestátní půvab.

 

Ozvuky lesa

jsou terapií

pro váhavou duši.

 

Kdo má strach, 

ať tam nechodí, 

vyšle pouze ozvěnu sebe.

 

TOMÁŠ  PŘIDAL

 Lesy na Šumavě, v Písku i na Táborsku

mě oslovily v dětství i v mládí. Byly to

vzpomínky, které jsem prostřednictvím

lesního skřítka Letňáčka  vyprávěla malým

dětem, zprvu synovi, později vnoučatům.

 VYPRÁVĚNKY  O  LETŇÁČKOVI

Bylo nebylo, kdysi žil v lese na Táborsku malý skřítek. Vypadal jako rozcuchaté  malé sluníčko a říkali mu Letňáček. Jeho jméno pocházelo asi od času, kdy se objevil poprvé. Bylo to v létě. Patřil do čeledi hodných skřítků, protože chodil za malými dětmi, s kterými si hrál a ukazoval jim zvířátka, stromy i květinky. Obvykle se zjevoval ve dnech, kdy bylo sluníčko schováno za mraky nebo když pršelo. Možná chtěl své malé kamarády rozveselit, když nemohli být venku.

Poprvé navštívil chatu u Knížecího rybníka, když tam pobýval dědeček se svým malým vnoučkem Péťou. To bylo radosti !  Venku sice lilo jako z konce, ale chatou se rozléhal výskot a smích. Malému klučinovi se totiž právě po probuzení zjevil  Letňáček. Poskakoval sem a tam jako zlatá kulička na posteli, hračkách i na podlaze. Občas pošimral svého nového přítele pod nosem či na noze. Toto neobyčejné ráno zpečetilo velké přátelství. Letňáček zůstal na chatě až do konce září  a vracel se tam po řadu let dalších, vždycky v létě.

Další Vyprávěnky o Letňáčkovi najdete:

http://www.ctenizpisku.cz/cteni_dila/vypravenky-o-letnackovi/