OTAVÍNKA

  Z polibků nesmíš mít strach; mají svá skvostná pohoří, včelí pyl z Nubijské pouště, kde jsi tak dlouho nebyl a nesnídal a nesváděl ty věčné boje o přízeň ebenových lvic. Pak tě napadne neohlédnout se, nezmizet, rozevřít dlaň. Nic z toho nemůžeš odvolat.   Vladimír Stibor                                           5. června 2026

 Dnes jsem krátce před 13 hodinou odjela do Kopy centra na Tř. 8. května.  Pan Dosoudil už to měl připravené. Jsem zvědavá, jak bude spokojen   Vladimír, editor almanachů české poezie.  Pak jsem ještě jela s chodítkem   do Riegrovy ulice objednat cereální veku a zase zpět. Ještě předtím jsem  ale musela ochutnat nový dortík se slaným karamelem. Moc velká dobrůtka.  Hned se mi zlepšila nálada, i když bolesti stále přetrvávají. Kdykoliv jsem   v této části města, snažím se objednávat taxíka na Tř.8. května a to číslo 8, ač to není nikde napsané. Na straně druhé jsou lichá čísla a je tam numero 9. Nevím, co mne k tomu místu tak přitahuje, ale jak jsem se dnes dívala na sluncem ozářený barák s nápisem PENSION, tak jsem uviděla lučního nebo lesního skřítka je seděl na fasádě domu. Až budu lépe chodit a nebudu vážit každý krok, zajedu dovnitř a půjdu se zeptat, zda toto domovní znamení něco znamená. Kdybych měla fotoaparát nebo chytrý telefon, tak ...

                                 Vážená a milá oslavenkyně!                                  K narozeninám posílám přání, aby se Vám dařilo, zdraví a                                   štěstí bylo, a také hodně úspěchů na poli uměleckém. Ráda                                   vzpomínám na Vaše půvabné ilustrace.

Dne 8. července 2000 zemřela v Olomouci Anna GRMELOVÁ, česká grafička, ilustrátorka a výtvarnice. Pocházela z Nového Jičína, kde   se narodila 31.1.1926. Studovala Školu umění ve Zlíně, kterou absolvovala v roce 1949. Poté se vrátila do rodiště, kde pracovala jako výtvarnice v novojičínském Tonaku. Po přestěhování do Olomouce v roce 1953 se věnovala mateřským povinnostem   a volné grafice, knižní ilustraci a tvorbě exlibris. Ilustrovala více než čtyřicet knih např. Jaroslava Kanyzy, Jaromíry Kolárové, Heleny Lisické, Jana Rohleny, Oldřicha Sirovátky, Oldřicha Šuléře a dalších literátů. Za období 1960 až 2000 vytvořila přes 400 knižních značek převážně technikou dřevorytu.. Orientace na grafiku jí přinesla řadu uznání: v roce 1966 na Euroexlibris Olomouc a na II. Bienále užité grafiky v Brně, v roce 1968 jí byla udělena 2. cena na mezinárodní výstavě grafiky Juan Sedó Peris Hencheta v Barceloně. Od roku 1963 obesílala řadu...