Bylo nebylo, kdysi dávno jsem s maminkou navštívila hájovnu mého strýčka na Šumavě. Bylo to takové zajímavé místo na česko-německé hranici a vstup do obce Prášily byl jen na propustku, protože to bylo místo vojenského výcvikového prostoru Dobrá voda. Bylo mi patnáct let a hranici hlídala patnáctá rota Sušické divize. Když jsme tam přijeli tak pršelo. Nikde žádné chodníky jen bláto a nevlídno. Ale druhý den ráno už svítilo sluníčko a tak jsem se vypravila na kraj lesa na borůvky. Pravda, byla jsem strýčkem poučena, že nesmím za drát, neb je tam hranice, ale nějak jsem to nebrala vážně. Zrovna za tím drátem byly borůvky největší. Když jsem nasbírala plnou konvičku, tak kde se vzal, tu se vzal zařval na mne jakýsi voják s puškou přes rameno, co tam dělám a zda umím číst. Sebral konvičku s jahodami a odvedl mne na strážnici, kde bylo vojáků více. Tam na mne začali řvát asi tři vojáci najednou, ale já pořád nechápala, co je tak rozčílilo. Pak ch...
