OTAVÍNKA

Určitě všechny překvapilo, že celý SVATÝ   nebo PAŠIJOVÝ  týden se zde objevovaly básně našich básnických přátel. Bývá to tak o VELIKONOCÍCH  skoro pravidelně. Chtěla jsem se jen s vámi všemi podělit o krásu slova, city jarních svátků atp. Doufám, že nejste nepříjemně překvapeni. Všechny uvedené básně se mě tolik líbily, že jsem je zde publikovala .  

                                                                      ČESKÉ  BUDĚJOVICE      

AŤ PŘETRVÁ VÁNOČNÍ ČAS V NÁS až anděl času usmířen překročí první leden a na novoroční práh dopadne vločka štěstí, v srdci se rozezní zvony probouzející naději a touha se zachvěje nedočkavostí. Buďme v ní vděčni za malé milosrdenství, úsměvem v útěše, souzněním slov. Obraz biblické krajiny se takto vrací ve volání pastýřů ovcí směřujících k Betlému zpod prorockých svitků z Kumránu a nebeský orloj odpočítává víru, kapku po kapce, v navracené radosti z žití. BOHUMIL ŽDICHYNEC

Světlo stéká po pískovcových sochách na nábřeží, holubí čas usedá v podzimním spočinutí v podobě melodie Agnus Deí. Stoletá vrba se dotýká rozpuštěnými vlasy hladiny řeky, proud teče líně a nese sebou stín stříbřité skráně rozpíjejícího se obrazu podzimní proměny. Nedaleké turbíny Křižíkovy elektrárny rozsvěcují město Písek ve vzpomínce, v pietním parku se bronzově barví listy. Z ostrova doléhají cikády hrajících si dětí, v restauraci U Reinerů cinkají mince číšnice, Adolf Heyduk s Janem Nerudou živě rozjímají o skryté pravdě staletí. BOHUMIL ŽDICHYNEC