OTAVÍNKA

  Bublinky jedna po druhé se vrstvily už několik let na zahrádce domečku na žírné Hané. Zprvu pod větvemi chutné višně a když ji odstranily, protože bylo velké nebezpečí při bouřce, že by strom spadl na zámeček a zranil obyvatele, tak se schovávaly pod střechou nebo na trávníku. Tam se taky občas kutálely perličky. Bublinky i perličky byly různobarevné. Některé byly růžové, jiné modré nebo zelené, taky žluté nebo lesklé do stříbrna, taky někdy duhové. Vyjadřovaly se tělem básníka občas taky písmenky alfa, beta, gama i delta. Někdy přistávaly na pasece jindy v srdci holčiny nebo taky na místě, kde tábořila bytost ukrývající se na břehu řeky, která se zrodila v pohoří s počátečním písmenem eŠ. Nebyl to šibal, ani šašek. Pohoří bylo zalesněné a žil v něm kůrovec, ale taky skřítkové, víly, andílci, andělé, uvědomělé bytosti, ale taky stvořeníčka pohádková. Většinou byli šťastní, když mohli poslouchat pohádky a básničky, které se zabydlely blízko zámku ...