CO S NÁMI V PROSINCI?
Musí v nás, moje milá, zůstat trochu krve; i ta, co se na chvíli zastavila, připustila Sluneční meze Vydám na pospas lehkým snům a naše půlnoční tajná údolí všem ušním svatým lalůčkům; v tmě se zalesknou a zrůžoví. Povedou nás ještě o kousek dál; sůl karavan už kdosi rozprodal, z pouště se zrodí zájezdní hostinec. Řekni, co tvůj šat schováv...