NAŠLAPANÝ PÁTEK 4. 9.
Podivný název pro dnešní den, ale pravdivý. Protože se zítra koná velikánská událost
a náš velký přítel, univ. prof. Jindřich Štreit má jubileum, chtěli jsme se s ním sejít.
On jel nahrávat do rozhlasu dopoledne a já měla zdravotní agenturu na ošetření
nohy, taky se s ním chtěl sejít můj dvorní básník Tomáš Přidal, protože měl pro něj
dárek, který nelze posílat a já se už mohu pohybovat s pomocí chodítka a asistenta, tak
je to složitější. Bylo nám přáno, že se oba pánové, zítřejší jubilant i TOP setkali před
mým domem už kolem 9 hodiny ráno a ač jubilující spěchal, přece jen byla provedena fotečka v minigarsonce.
Snad se dáreček líbil. Pak jsme čekali na pana Jakuba, který mi obden jezdí ošetřovat nohy
a upomínali jej, aby přijel, co nejdřív. Jeli jsme pak na oběd k Martináskovi, do Ostružnické
ulice, což ovšem znamená jít velkou vzdálenost pěšky, protože do středu města smí vjet auto do
vymezeného času, což je do 10:30 hodin. Po dobrém obědě jsme ještě navštívili Knihkupectví
KOSMAS. Tam jsem pozdravila pana vedoucího, kterého jsem poprosila o jeho curriculum vitae do
Databáze Osobnosti Moravy.
Poté jsme hledali Papírnictví bez schodů a Klenoty, kde jsem si nechala opravit prsten a pak
Sázavan, kde jsme si koupili "mňamku" v podobě srdíčka a veku a ještě si Tom šel zakoupit
do Muzea umění nádhernou knihu o archeologii a hned vedle u vlastivědného muzea čekali
na taxík, abychom se mohli vrátit do Hodolan. Když jsem to pak vše spočítala, tak jsem celkem
našlapala 1200 m a nožičky mě velice bolí. Asi budu muset v sobotu mít nožky nahoře, aby si
odpočaly. K počítači doma jsem se dostala až po 20. hodině, kdy jsem ještě čekala na fotky,
které vytvářel přes den Tomáš. Myslím, že nás to zmohlo oba.
Komentáře
Okomentovat