TULÁK
Nevyzná se v zákulisí; má-li si vybrat mezi světly, chce všechna najednou. Pak přejde – a nepodívá se před sebe - most; vznikne pouto, cesta božích muk, kamenných menhirů v polích, kde se vždycky stalo něco hrozného. Třeba v těch místech vyvřela země. Jako malí kluci jsme tam odpočívali s tátou Štěpánem, než ho vyhodili od novin, protože se nechtěl polepšit a říkal, že zlo zůstane zlem, písek mořskou pláží a okupace naší vlasti okupací jak v srpnu 1968. Na kamenné paže křížů usedají ptáci; nikdo je z nich nesundá. Vladimír Stibor 18. dubna 2025