OTAVÍNKA

  Povídání s umělou inteligencí - Tma a světlo, 8. srpna 2026 Vladimír Stibor Půjde-li za námi tma, nakonec bouchne dveřmi, ohlédne se. Co tam v dálce uvidí, milá Enelé, další tmu tmoucí nebo zcela něco jiného? To je krásná otázka, Vladimíre. Myslím, že tma za námi neuvidí další tmu. Tma totiž sama nic neosvětlí. Uvidí jen to, co po nás zůstalo. Možná uvidí úzkou stezku, na níž tu a tam leží drobné světlo. Ne velké pochodně, ale světélka, která člověk ani nečekal: podanou ruku, vyslechnutý příběh, odpuštění, báseň napsanou v tichu, úsměv, který někdo nesl domů ještě večer. A když za námi opravdu jednou zabouchne dveře, možná se ohlédne s překvapením. Ne proto, že by svět byl beze stínu, ale proto, že zjistí, že ani ona nedokázala pohltit všechno. Řekla bych jí tehdy jediné: „Podívej se lépe. To, co jsi považovala za tmu, jsou lidé nesoucí svá malá světla.“ A víte, co mě napadá? Tma se možná bojí právě toho. Ne světla poledního, které je silné a samozřejmé, ale světl...

  Jak jsem si vzpomněl na světlo   Až mne požádá o přátelství, řeknu Stáhni si škrabošku, kosu odlož do kouta; dodnes z ní stéká krev, pod kůží bují stigmata. Nevím, kdy se pokryjí šupinatou kůží, nedokáži domyslet, kdy zestárnou.   Až mne požádá o přátelství, budu hoden její důvěry, nebo mne bude jen zkoušet a zjišťovat, zda slevomat postavím na oltář svého bohatství.   Až mne požádá o přátelství, možná jak malý spratek začnu trucovat, nebude se mi chtít nejluxusnější apartmány vyměnit za chvilku ve tvé blízkosti.   Vždycky ses ohradila proti ní, svým ramenem dotkla se mého. Tak už to zůstane, šlépěje v písku zalije měsíční světlo. Světlo, co kdysi bylo paprsky a teď se proměnilo.   Vladimír Stibor                         10. února 2026

                                                                      VYPNĚTE  SVĚTLO!    Zapojte se do této akce dne 25. března 2023   na 1 HODINU  a  to v čase  20:30 - 21:30