OTAVÍNKA

  Uvolnění okamžiku (desatero básnických zastavení v čtyřverší)   I. Nebeské kamení odpadá z průčelí sluneční klenby jako šat okamžiku.   II. Zmizelá krása obrazu fikce, tváří se maskou napodobit útěchu.   III. Pratóny pravidel plavou vzpřímeně, jako napravené skutky akustikou jedné noty.   IV. Držíme vlastní duše jako kámen na kameni, pokud se rozpadne v prach, fénix vyletí oklikou nebe.   V. Mám v srdci Tebe, tetování, provedené pocitem, že láska nahlodá touhou i kamenné slzy Osudovosti.   VI. Slzy v dešti padají obráceným tvarem směrem k Měsíci, do rozednění štěstí. VII. Shoří v plamenech, vyhasne do tmy, zatímco neznáme čas, kdy se to stane...   VIII. Komu zvoní srdce úderem celé, ten vlastní smrtelnost přelstí v Osudové hře.   IX. Do představ vplouvá, omladí mysl, utvoří Okamžik, přežije dějiny...?   X. Neříkej sbohem, jsm...

Desatero těžkých hříchů   1.- Stahovat kalhoty, když jsou broky ještě daleko. Vyvolává to strach a pozdvižení. A sexuální harašení. 2.- Házet flintu do žita, i kdyby nebyla nabitá. 3.- Schvalovat humánní bombardování těmi nejlepšími letadly našich přátel. 4.- Vyrábět mírové tanky. 5.- Nesvádět všechno na padlé anděly, kdysi dávno jimi nebyli. 6.- Neuctívat básníky, kteří v srpnu 1968 psali Ani hlt vody ani kůrku chleba okupantům. 7.- Vyrábět ekologickou munici. 8.- Neposlat do první linie vojenské jestřáby, válečné štváče a farizeje. 9.- Nepotrestat ty, kteří tvrdí, že válka je jen taková počítačová hra. 10.- Štvát vlastní národ do války je zločin proti lidskosti   Vladimír Stibor                                                                              ...