OTAVÍNKA

Před 30 lety - dne 10. dubna 1996 zemřel v Olomouci prof. MUDr. Eduard WONDRÁK, lékař, spisovatel a vysokoškolský pedagog . Pocházel ze Žatce, kde se narodil 27.10.1919. Dětství a mládí prožil v Praze. Studoval gymnázium v Libni a už za studií psal básně pod  pseudonymy. Vychován byl ve dvojjazyčném, česko – německém prostředí. Teprve po  2. světové válce mohl absolvovat lékařskou fakultu Karlovy univerzity. V té době se rodiče  přestěhovali do Ústí nad. Labem a posléze do Kralup n. Vltavou.. Chirurgickou praxi začal  získávat v litoměřické nemocnici a krátce působil také v Lovosicích a po tři roky zastupoval  obvodního lékaře v Třebenicích. V těchto letech se natrvalo seznámil s mnoha  pozoruhodnými lidmi dané lokality, zamiloval si celé dolní Poohří i České středohoří – a  z četných vyprávění ho zaujala zejména postava třebenického vlasteneckého lékaře Václava  Paříka.. Byla to dob...

Dne 27. října 1919 se v Žatci narodil Eduard WONDRÁK úrazový chirurg,  historik lékařství a vysokoškolský profesor . Dětství a mládí prožil v Praze. Už za středoškolských studií psal básně pod  různými pseudonymy.   Vychován byl ve dvojjazyčném, česko – německém  prostředí. Teprve po druhé světové válce mohl  absolvovat lékařskou fakultu  Karlovy univerzity. V té době se rodiče přestěhovali do Ústí nad Labem a  pak  do Kralup n. Vltavou. Chirurgickou praxi začal získávat  v litoměřické nemocnici a krátce působil také v Lovosicích a po tři roky zastupoval obvodního lékaře  v Třebenicích. V těchto letech se natrvalo seznámil s mnoha pozoruhodnými lidmi  dané lokality, zamiloval si celé dolní Poohří i České středohoří – a z četných  vyprávění ho zaujala zejména postava třebenického vlasteneckého lékaře  Václava Paříka. Byla to doba, kdy se začal intenzivně zabývat  regionálním  kulturně historický...

                                      Vždycky, když ráno odcházím,                                       vždy se chci zase vrátit.                                       Vždycky, když dojdu, kam jsem chtěl,                                       musím se zase obr...