OTAVÍNKA

    Proměním nebe v moře volavek, proplují krajinou; s malíři podzimu posnídají tolik pralinek, že jim ruce ani ústa stačit nebudou.   Proměním nebe v tvůj skrytý chrám, boží muka mezi stehny a remízky; pak na modlení dám úplně vše z rozbité kasičky.   A nebe bude křičet Toho si tam ještě nechte, má tolik dřiny před sebou, spoustu dluhů a vizí. Do pouště musí dotáhnout toulavé deště. A také duhu, před níž oči neuhnou.   Vladimír Stibor                                                    15. září 2026

                                                                               aneb Na začátku měsíce září   Když odplouvají básníci, vycházejí z lesů bílí jeleni. Již od pradávna měsíčním světlem, jak bývá v Čechách dobrým zvykem, bývají zraněni. Krok za krokem.   Vladimír Stibor                            4. září 2026

    Mám strach. Vykřikne tma, uzavře se kruh; ten kruh s obručí kolem pasu, kdy jeptišky slunečního jasu, a náhle všechno do sebe zapadá, svlékají svůj hábit a nechci říci šat; vymývají vředy plné hnisu. Mám strach ptát se jich na jména; ta poslední bude jistě Magdaléna, první pochází ze Sáby.   Byly spatřeny mezi nocí a tanečnicemi.     Vladimír Stibor                                                26. srpna 2026

     

                                                                                                                                                               Zase jsem prohrál na celé čáře; chtěl bych se konečně jednou opít, vytrhat pobledlé stránky z breviáře, chvíli vzdorovat, pak se neprobudit.   Nečekaně bych spatřil slunce se sukní vysoko nad hlavou, jak trestá své mravokárce. Poruč srdci, padá-li únavou.   Ach, doroste zář, nařasená opona. Hlavní výpravčí co vzteky doběla chtěl si jen nechat malé nádraží.   Mezi pražci by růže macecha zale...

                        Před 130 lety - dne 24. července 1896 se narodila ve Vlkoši u Přerova                       Oldřiška JANČÍKOVÁ, učitelka, vlastivědná pracovnice Hané a básnířka.                        Napsala básně : Zpěvy o Hané;                                                  Rodná země J.A. Komenského;                                                  Haná Bezručova;                         Zemřela 18. 2. 1977 v Přerově.                       ...

Jsem na černé listině. Mnoho let jako štvaná zvěř; slova jsem hýčkal na klíně; co bych dal za jeden Everest.   Ten ortel obsahuje tisíc jmen, utrpení mých lásek a nejbližších. Tak řekni Rodí světlo javorový kmen? V sadu se nemluví o mrazu, o višních.   Cítím hořký horizont, vodní buvoly; táhnou ten svůj pluh rýžovými poli. Na hřbetě se krmí hejno jitřních ptáků.   Nechají se vozit, než zmizí pod koly, křičí, nesvětí dokonce ani neděli. Bohyně Kálí nic si nedělá z podzimních draků.   Vladimír Stibor                                                    15. července 2026