OTAVÍNKA

  Černý kocour, který poslouchal svého páníčka na slovo, sedává na okně  jednoho domečku. Když zavolá jeho pán „ Luciášku!“ tak se protáhne a několika skoky je u svého páníčka. A tak to bylo i včera, když jedna malá  copatá holčička v růžových šatičkách s volánky, šla se svou babičkou po dešti na procházku. Byla to tuze neposedná holčička a když jedla  například zmrzlinu, měla polovinu kopečku na šatech a hned každý viděl, jakou zmrzlinu jedla, zda vanilkovou nebo malinovou. Podobně to bylo  i včera. Hanička uviděla krásnou velkou louži a to bylo něco pro ní.  Okamžitě se začala   doslova v té špinavé vodě cachtat a koupat  a za chvíli byla celá mokrá a špinavá. Ovšem nesmírně šťastná.  Zrovna tak to dělají i pejskové. Babička když to viděla, tak jí bylo do pláče. Měla strach, že jí  maminka holčičky pošle domů, když neumí ohlídat malou holku  a tak se rozplakala. Zrovna kolem šel páníček kocoura a uviděl pl...