OTAVÍNKA

                                                 Krátce po 11 hodině  kdosi zvonil.  Než jsem se                                            dobelhala k telefonu u dveří, tak se zvonění zopakovalo.                                          A tam mi to došlo, že za mnou přijela pravnučka a vnučka.                                          Opravdu poprvé jsem uviděla pravnučku Anežku, smějící se                                           od uc...

     V podvečer, krátce před 17 hodinou jsem uviděla usmívající se holčičku s modrýma očima       a zrzavými vlásky, která přijela pozdravit svou prababičku na Příčnou. Byla s maminkou na      miminovském očkování. Jukla na mě, usmála se a klidně usnula. 

                                              Od rána 6.10. 2025 pršelo jen se lilo. Děti byly                                                objednané u dětské paní doktorky na 11 hodin                                                a tak se   zastavily za babičkou i prababičkou                                               v 10:30 hodin. Áňa spinkala a Vašíček si  na                                        ...

    Krátce před sedmou ranní jsem jela taxíkem na 2. polikliniku k MUDr. Krnáčové, kožní  oddělení. Paní doktorka tam byla až od 8.00 hodin. Nebyla jsem objednána. Docela se zhrozila a doporučila hospitalizaci v nemocnici. Na předepsanou sanitku bych čekala 2-3 hodiny a tak jsem jela  taxíkem se zastávkou doma. Musela jsem si vzít nějaké prášky, tekutiny a zavolala  jsem si opět autíčko s předpokladem 2 hodin čekání.  Největší horor byl v tom, že doma nejezdil  výtah a v nemocnici taky ne. Čili na programu bylo volání na pomocníky. U nemocnice to bylo snazší,  horší bylo dostat se z baráku  i s chodítkem. Do 11 hodin jsem ušla 1200 m.  Cestou zpět opět 1000m. V nemocnici jsem čekala dvě hodiny, ale nakonec to dopadlo tak, že jsem nebyla hospitalizována,  protože       z      d oktorek tam byla jedna a ze sester taky málo. Oběma stranám to vyhovovalo, protože  jsem dostala dělanou mastičko...

  Dnešní dopoledne, když byla Petrunka s malou  holčičkou u dětské lékařky, zastavila se za mnou na Příčné. Chodily jsme spolu po sluníčku. Malá spala a já pajdala s chodítkem. Mojí vnučce to velmi slušelo. Anežka spala a asi po půl hodině trochu zazpívala, asi měla hlad. Kolem přešlo asi šest paní  a jedna pečovatelka. Všichni se pokochali  spící holčičkou. Já šla domů a moje holčičky utíkaly taky k domovu, aby mohly naplnit onen poobědní rituál a zalehnout do postýlky. Tatínek dětí, který je na rodičovské dovolené  byl   s Vašíčkem na pískovišti. Byla to velmi milá návštěva. Ušla jsem 200 m.

  Dnes 25. července 2025 jsem byla ve Fakultní nemocnici, kde jsem byla objednána v onkologické poradně. Ta končí svou činnost v pavilonu A dnešním dnem. Při této příležitosti jsem se jela podívat i na odd. šestinedělí, kde se  21. července narodila moje pravnučka ANEŽKA. Má pořád hlad a nejraději by pila od maminky celý den. Jen jsem udělala juk, juk a pelášila pryč, protože bylo před vizitou.  Obě Sluníčka velké i malé mě budou rozradostňovat každý den, když půjdou k paní doktorce. Obě čekaly na výsledky krve,  protože Anežce včera zjistily novorozeneckou  žloutenku a to je asi lepší být blízko lékařů. Naše holčička se narodila ve znamení  ráčka (dle zvěrokruhu 22.6. - 22.7.) S chodítkem jsem dnes napochodovala  1300 m.