OTAVÍNKA

  Dne 14. září 2026 přišel k Otavínce čarovat MÁG, aby dala do správného pohybu Note Book. Přesunul historické nahrávky a články i fotografie od  roku 2008 - 2026 do NB a něco též vykouzlil. Musela jsem ze stolu přemístit květiny Dracenu s růží mimo stůl, aby se  tam vše vešlo, jak mělo. Pak mě učil otvírat přístroj i zavírat. Přece jen letitá paní má s   tím či oním nějaké problémy, ale snad to časem půjde. Nejhorší prý je, že její prsty   nefungují tak jako jak by měly, protože občas drhnou a taky vše si už bábinka nepamatuje.

 

  Dnes po půlnoci mne navštívila víla, která tvrdila, že mi pomůže, ale jedině tehdy, když  vyvedu kuřátka v noci na pastvu a oni sezobají všechnu zelenou travičku. Když jsem  oponovala, že v noci asi nebude vidět nic, když nesvítí měsíc a na louce nejsou lampy,  bylo mi řečeno, že jakmile přijdu na trávník promění moje nohy onen palouk na plný světla a obloha se rozzáří jako když je ráno. Je třeba přimět kuřátka, aby vyzobala zelenou travičku a třeba mi prozradí i nějaké tajemství, jak odehnat bolesti.  Když to splním, odejde veškerá bolest z mých nohou. Že nesmím být pochybovačná a měla bych věřit dobrým radám staletími prověřenými.  Chodila jsem skoro celou noc a  světlo bylo jako ve dne. Kuřátka pořád cosi štěbetala a já chodila spolu s nimi dokola do  kolečka a opravdu ráno už lymfa netekla. Bolesti sice ještě jsou, ale už na sucho. Jen jsme se vzdálili z paloučku, obloha potemněla a začaly svítit hvězdičky, občas proletěla...

Už týden nemohu ležet, sedět a tudíž spát. Nevím, jak dlouho to lze  vydržet, Nic na to nezabírá, ani náplastj, ani analgetika. Snažím se obě nohy masírovat. Páni doktoři si s tím taky neví rady, pravděpodobně  podle lékařů je na vině počasí. Nevím, jak dlouho to vydržím. Od  14.7. bude za mnou chodit zdravotní bratr a tak jsem zvědavá, jaký to bude  mít efekt. Přípravný ceremoniál trvá 90 minut i s  obklady. Všechno si  musím přichystat dopředu, abych nikoho nezdržovala. Teprve po vyčistění  nohy a jejím namazání se konají preludia na čtyři ruce. Dvě ruce jsou málo.                                 Když jsem jezdívala do Prostějova, vypomáhaly čtyři sestry, protože                                                            ...