OTAVÍNKA

 Ano, dne 7. července je v kalendáři uvedeno, že má svátek BOHUSLAVA  a toto jméno má v křestním listě  někdejší knihovnice olomoucké okresní  knihovny, která se vdala do Prahy a pracovala více než deset let v Národní  knihovně. Obě jsme se sešly v olomoucké knihovně, kde jsem začala působit od ledna 1966, protože jsem se vdala a odešla z milovaného Písku na Moravu, abych mohla pracovat ve vysněné a v té době nejlepší knihovně v ČSR. Krátce poté odešla taky Slávinka do Prahy, kde měla slíbené místo v NKP. Kamarádily jsme se a byla z nás ohromná dvojka. Já byla vysoká přes 180 cm a ona malinká ve výši 150 cm. Každý si nás pamatoval. Byly a jsme spolu v kontaktu neustále,  ač nyní jen elektronickém nebo telefonickém, ale v roce 2016 jsem při návštěvě Prahy při udělení uznání Mobelovy ceny, spala u Slávky doma a taky jsem ji vytáhla za kulturou do kavárny ČAS na Malé Straně. Milá Slávinko! K svátku přeji hodně zdraví, co nejméně bolestí a starostí, plno rados...

 Dne 6. ledna 1948 se v Olomouci narodila Bohuslava MAŠLOVÁ,  knihovnice, která začala psát první kapitoly své profese v rodišti  v tehdejší okresní knihovně, kam nastoupila jako absolventka Střední knihovnické školy v Brně. Potkala jsem jí jako devatenáctiletou v oddělení   (Před svatbou)   pro dospělé čtenáře. Zatímco já přišla do Olomouce z Písku, Slávinka následovala rovněž svého chotě do Prahy a začala od května 1969  pracovat v Národní knihovně. Zde působila deset let a po mateřské dovolené nastoupila do Technické knihovny Výzkumného ústavu v Běchovicích. Pracovala zde po dobu patnácti let a po zrušení knihovny pracovala mimo obor a roku 1998 zakotvila v nemocnici na Karlově náměstí, odkud v roce 2010 odcházela do důchodu. Nyní jako seniorka stále vypomáhá na posledním pracovišti, alespoň  brigádně. Celá léta jsme v kontaktu. Do rodiště, kde má rodinu se  několikrát za rok podívá a moje cesty do Prahy často byly také doplněny  set...