Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z duben, 2010

PRO ČARODĚJNICE POMETLICE

Obrázek
Pokyny : Kvůli mnohočetnému pohybu létajících objektů dnes odpoledne a o Filipojakubské noci z 30. 4. na 1.5. dodržujte základní pravidlo k šťastnému návratu: Vězte, že alkohol na koště a za volant nepatří !!! Nejbližší slety jsou v Olomouci na Janského, u Černé věže v Drahanovicích, u Černé věže v Českých Budějovicích, v Tovačově a dalších místech.

ZDROJ

Obrázek
Ze zdroje odkud světy srší a do věčnosti rotují, varhany bouří, jásej v duši, a všech svých hříchů lituji, ze zdroje odkud život září, východy sluncí ve zlatě, čiň vše s láskou, ať se ti daří a tvoje dílo pozná tě. Ze zdroje s hukotem se řítí, myšlenek čistých vodopád, viděl jsi moře, prozradí ti, i ty se můžeš mořem stát I ty i já i já i ty i my i vy se můžem mořem stát i ty i já i já i ty i my i vy my můžem lásku dát Ze zdroje národ má své syny a taky dcery, vavřín ve vlasech, oči z hvězd a tělo z hlíny, uhnětu, jen mě tvořit nech I ty… A co když v solný sloup se změní čas, který zpět se ohlédne, ze zdroje prýští světlo denní, láva co v život dílo mění, z balvanů spících v poledne I ty… (text: František Roman Dragoun 1916-2005, hudba: Roman Dragoun (1956) ************************************* Tuto píseň si pouštím každý den (její video je v článku nazvaném "Slavní nositelé jména Roman z Písku" ze dne 2

CREM CAFFÉ

Obrázek
Víte, že na dobrý šálek kávy se od 12. dubna můžete zastavit opět v objektu někdejšího hotelu OTAVA ? RESTAURACE BUDVAR a CREM CAFFĚ otevřela na jaře 2010 své prostory, které byly po nějaký čas mimo provoz. Památkově chráněný dům někdejšího hotelu Dvořáček na ulici Komenského 56/1 už zase vítá své návštěvníky. Na oknech je nápis 1919 BRISTOT a jak mi bylo sděleno jde o excelentní italskou kávu. Prý tam moc dobře vaří !

PREMIÉRA MUZIKÁLU

Obrázek
28. 4. 2010 se koná premiéra muzikálu "Je třeba zabít Davida" V hlavních rolích se představí Ivan Vyskočil, Bára Štěpánová , Bohouš Josef, Iva Pazderková či Roman Vojtek, v roli uklízečky, která se změní v Kleopatru, Monika Absolonová, Ilona Csáková či Leona Machálková. V periodiku STYL pro ženy (Právo 27.4.2010, s.3) je uveden článek " Chce si zablbnout" - cituji: " V bláznivém muzikálu hraje Bára Štěpánová vedoucí ateliéru teorie a kritiky a také jeptišku Hildegardu... kterou na zkoušku doprovázel její manžel Miroslav Barabáš."

FRANTIŠEK VALOUCH

75. narozeniny slaví dnes olomoucký literární vědec a básník František VALOUCH. Narodil se 28. dubna 1935 v Olšanech (u Šumperka) a působil několik desítek let jako vysokoškolský pedagog na FFUP v Olomouci. Je autorem dvou básnických sbírek: Přibližování (1979) a Honorář za hříchy (1990). Jeho příspěvky k literární teorii, historii a kritice vyšly v knize ČAS V POEZII, POEZIE V ČASE (Votobia, Olomouc 2005). V této knize se dozvíme plno zajímavostí o mých oblíbených literátech a to o Františku Halasovi, Bohuslavu Reynkovi, O. F. Bablerovi, Janu Čepovi, Jiřím Žáčkovi a mnoha dalších. Mj. je zde také v části literární kritiky věnována stať absolventu píseckého gymnázia Karlu Sýsovi , nazvaná " Sýsův vleklý spor s časem." Citáty z díla jubilanta: ***************** " Co je to láska? Verš beze slov a slovo bez básnění" " Jsou dny kdy umlkáme v půli věty kdy ve tvar bolesti nás hněte slovo Nic není báseň jen rozhozené květ

MOJE NEJ NEJ GRAFIKA

Den 27. dubna je v mnoha kalendářích uváděn jako SVĚTOVÝ DEN GRAFIKY. Mojí nejoblíbenější grafikou je ŠAMANOVA GRAFIKA - která doslova a do písmene znázorňuje všechny moje životní lásky. Láska ke knihám, poezii, přírodě, stromům, kořenům... Autorem je Mgr. Ladislav RUSEK - ŠAMAN.

ZAHRADA ČASU

Obrázek
ZAHRADA ČASU aneb LABYRINT SVĚTA A RÁJ SRDCE byl název jarní etapy 31. ročníku výstavy FLORA OLOMOUC, která se konala ve dnech 22.-25. dubna 2010. " Zpodobňuje cestu naším bytím, do něhož vstupujeme branou života, skrze kterou proniká dění, jež nás čeká." Projektantem této úžasné expozice byl Prof. ing.arch. Ivar OTRUBA, CSc.

O SVATÉM JIŘÍ

Ondřej mosty staví, Jiří je odplaví. Jiří a Marek - mrazem nás zalek. Když je na svatého Jiří mráz, bude i pod křovím oves. Mrazy neuškodí, co po Jiřím chodí. Kolik mrazů do svatého Jiří, tolik do svatého Václava. Na svatého Jiří když prší, nejsou na stromech žádné vlky. Jak hluboko před svatým Jiřím namokne, tak zase dlouho po něm vyschne (a naopak). Pršelo-li před svatým Jiřím, bude po něm ještě více pršeti. Svatý Jiří stříkne-li, jeden obrok pryč. Do sucha zaseti do svatého Jiří jest velmi dobře, ale do mokra hrob. Před Jiřím sucho, po něm mokro. Je-li na svatého Jiří krásně, bude po něm jistě ošklivo. O svatém Jiří krásně-li a teplo, následuje nepříjemná a mokrá povětrnost. Jasný Jiří - pěkný podzimek. Hřmí-li před Jiřím, bude sníh po ním. Přijde-li před Jiřím bouře, bude dlouho za okny dobře. Přijde-li před Jiřím bouře, bude dlouho za kamny dobře. Když před Jiřím rosa, to před Michalem mráz. Co se před svatým Jiřím zazelená, to se po něm ztratí. Co na svatého Jiří vína vídáme, to

RADEK PILAŘ

Obrázek
Malíř, grafik, ilustrátor dětských knih se narodil v Písku dne 23. dubna 1931. Bydlel Na Houpačce a studoval gymnázium, kde maturoval v roce 1950. S tvůrcem loupežníka Rumcajse i postavičky Večerníčka, který se stal od r. 1965 dosud, pořadem pro děti, jsem se sešla v roce 1974 na besedě pro děti v olomoucké knihovně a pak taky na srazu abiturientů píseckého gymnázia v roce 1978. Všechny děti bez rozdílu věku, malíře a ilustrátora bezmezně milovaly. Do dneška uchováváme jeho kresbu Rumcajse s autogramem a já jsem moc ráda, že jsem měla možnost setkat se osobně nejen s umělcem, ale i laskavým patriotem města Písku. Žil a tvořil v Praze, kde také zemřel 7. dubna 1993. Jsem ráda, že má v písecké Sladovně stálou expozici.

SVĚTOVÝ DEN KNIHY - 23. 4.

Obrázek
SVĚTOVÝ DEN KNIHY A AUTORSKÝCH PRÁV 2010 se slaví ve 100 zemích šesti kontinentů od roku 1995. Je slaven v rámci Mezinárodního roku pro sbližování kultur , jehož úlohou je propagace dobrých příkladů a originálních projektů. UNESCO zařadilo v letošním roce i 10 akcí z České republiky, mj. 20. roč. Festivalu spisovatelů, 80. ročníku festivalu Jiráskův Hronov, Svět knihy Praha - květen 2010 ad. 23. duben je symbolické datum pro literaturu, neboť tohoto dne se narodily a zemřely výrazné osobnosti světové literatury např. * 1564 William Shakespeare † 1616 William Shakespeare * 1902 Halldór Laxness * 1908 Egon Hostovský * 1918 M. Druon * 1834 Charles Farrar Browne * 1818 James Anthony Froude * 1420 Jiří z Poděbrad † 1850 William Wordsworth † 1616 Miguel de Cervantes Prvotní nápad slavit tento den má svůj původ ve španělské Katalánii, kde se v tento den oslavuje svatý Jiří a daruje se růže každému, kdo si koupí knihu.

RYBNÍK HAMRYS

Obrázek
Letos je stále chladno a tak o nějakém koupání na Hamrysu  nemůže být ani řeči. Před pár lety se Honza v dubnu v rybníku koupal a to se psal 23. duben, tedy na svatého Vojtěcha . Včera jsme se tam byli podívat, voda stoupla asi o metr, ale zatím je okolí neutěšené. Kolem laviček plno papírků a lahví. Také trávy ještě moc nevyrostlo. Musíme ještě pár dnů počkat, až se vše zazelená, tedy tráva kolem rybníka. Zelená voda není dobrá, ta má zůstat průzračná a zvoucí ke koupání.

LEGENDA SVATOJIRSKÁ

24. dubna slaví miliony skautů na celém světě svůj svátek. Je to proto, že svatého Jiří mají skauti za svého patrona více než 100 let, kvůli jeho čestnosti, rytířské ctnosti a chuti pomáhat druhým. V roce 1907 si svatého Jiří jako patrona skautů vybral zakladatel skautingu Robert Baden Powell (1857-1941). Nositel Řádu stříbrného vlka Ladislav Rusek (1927) sepsal v roce 1999 v edici JILM pro přátele pojednání s názvem : LEGENDA  SVATOJIRSKÁ " Zobrazení celé svatojirské legendy máme u nás na stěnách zámeckého sálu v Jindřichově Hradci, bronzové sousoší, vytvořené v raně gotické podobě bratry z Kluže (tehdy Klausenburg v dnešním Rumunsku) bylo po poškození požárem upraveno renesančně. Svatého Jiřího namaloval i Josef Mánes na spolkovém praporu Jednoty Říp v Roudnici. Na zámku Konopiště je možno shlédnout rozsáhlou sbírku soch, především dřevěných, znázorňujících sv. Jiří, vítěze nad drakem. V pravoslavné oblasti na východě Evropy je Jiří námětem nesčetných ikon. Dnes je - bohužel -

DUBNOVÝ PÍSEK

Obrázek
DUBEN Už je tu apríl kamarád luny patron všech bláznů a mistr šprýmů v kostýmu klauna posílá na nás rozmarný déšť Příliš mu nevěř Chceš chytit rýmu? (Zdeněk Janík)

UŽ KVETOU PAMPELIŠKY

Obrázek
Nadarmo se ptáte kdy má pampeliška svátek. (Foto:Petr Šafránek) No přeci, od jara až do léta. Potom odkvétá. (Michal Černík)

FRANTIŠEK DVOŘÁK

Obrázek
Z nástěnky na Obecním úřadě v Července dne 31.10.2009 ********************************************** " Obraz se musí dobývat. Nejdřív při svém vzniku, ale následně každým, kdo se na něj podívá. Nestačí se podívat jen jednou, protože každé dílo je třeba prožít. Je to stejné jako se dítě učí básničku do školy. Na obraz se musí hledět tak, aby si jej člověk nejdříve zapamatoval, probírat ho místečko vedle místečka. Pak je třeba odejít, a teprve za chvíli se s jinými myšlenkami vrátit. A najednou k vám začne dílo hovořit jinak, až žasnete. Tak se člověk může dopracovat k hlubokému zážitku. Jedině tak je možné získat kritérium hodnoty." *********************************************************** " Víte, jak poznáte skutečně dobré umělecké dílo?  Čím více se na ně díváte, tím více se vám líbí." ******************************************************************* Sejít se osobně s prof.PhDr. Františkem Dvořákem CSc. je zážitek na který se nezapomíná. Jeho fenomenální paměť

ŽIVOTNÍ JUBILEUM FRANTIŠKA DVOŘÁKA

Obrázek
Před 90 lety - dne 17. dubna 1920 se narodil František DVOŔÁK , emeritní univerzitní profesor dějin umění v Praze. Narodil se v Července čp.144,, kde byl jeho otec zaměstnán u ČSD jako strojvůdce. Vystudoval Reálné gymnázium v Litovli (maturoval 1943), poté šel na roční doškolení na učitelský ústav do Kroměříže, učil na měšťance v Lošticích a užil si i válečného nasazení na výrobě tanků. Po válce (13.5.1945) odešel do Prahy, kde studoval dějiny umění u prof. Antonína Matějčka. V r.1949 absolvoval FFUK, obor dějiny umění, estetika. Poté pracoval půl roku v NG, v oddělení, které vedla dr.Anna Masaryková a pak se na doporučení prof. Matějčka stal v letech 1950-58 asistentem prof. V.V. Štecha na AVU. Pro svůj nekompromisní postoj musel však AVU opustit a vrátil se do Nár. galerie (1958-63) a pak se stal profesorem Střední umělecko-průmyslové školy na Žižkově, kde působil do r. 1969. Tehdy vyhrál v konkursu na docenta umění UP v Olomouci, kde přednášel 1969-1985 celých 16 let (kde učil v

SPOUTANÝ POČÍTAČ

Obrázek
Nevím, nevím jak z toho ven. Poslední dobou jsem doslova atakována rozměrnými přílohami. Některé jsou pěkné, ale musím se jich vzdát. Ohromně nás to zdržuje od práce na databázích, protože se počítač pořád tzv.  z a h l c u j e. Oslovila jsem sice všechny potencionální odesilatele, ale je to marné. Neberou na to zřetel. Nevím, jak se bránit. Další "lahůdkou" je PADÁNÍ  serveru  MOZILLA FIREFOX. Stane-li se tak nejméně desetkrát během dopoledne, pořádně to člověka naštve. Ptala jsem se počítačových odborníků, ale jím se to neděje. Možná vyzařuji nějakou zápornou energii anebo nás náš počítač nějak nemá rád.

O ZDRAVÍ

Obrázek
Jedno latinské přísloví říká, že "Zdraví je dobro, o němž nevíme, dokud ho neztratíme." Taky si přejeme mnohdy zdraví, aniž je máme. Je v tom určitá naděje, že snad bude lépe a že nemoc, kterou momentálně máme a s kterou bojujeme, nějak ustoupí a zase budeme fit. Když je člověk "náctiletý" neuvědomuje si možná nebezpečí, která na něj číhají. Bezhlavě skáče ze skály do vody, aby ukázal, jaký je odvážný. A někdy se holt stane, že si zlomí vaz. Nějak zapomenul, že je třeba znát prostor, kam se vrhne, probádat ho, aby nenarazil. Jindy stačí jít do lesa jen tak na procházku a neuvědomit si, že i tam číhá nebezpečí prostřednictvím uštknutí hada, kousnutí klíštěte, či štípnutí komára. Když se tak stane, tak nastane doslova mazec, než seženete vhodného doktora, protože jed těchto jedinců se šíří rychle. Stane-li se, že jste alergik na léky, je to doslova horor. Za prvé vám lékaři ani nevěří, že to či ono je možné a něco píchnou a vy potom otečete uvnitř a začnete se dusit.

UMĚNÍ TĚŠIT SE

Obrázek
Ano, ano. Konečně jsme se dočkali dotisku Pilkovy Rozcuchané knihy , kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství v těchto dnech. Úžasná kniha, která vás naladí do dobré nálady, smyje smutky, ukáže jak vzpomínat pomocí hudby a písniček. Najdete zde taky vzácná moudra - zkrátka kniha k pohledání. ************************************* "Málokdo mi to věří , ale těším se na mytí nádobí. Dělám to rád. Proč ? Zůstane po mně kus viditelného pracovního výsledku, který je navíc pěkný: čisté sklo, porcelán, příbory, radost se podívat...Těšení má i svoje nepřátele. Je to například spěch, snaha mít všechno hned, neumět čekat. Potom velikášství. Někoho totiž rozradostní jen velmi drahé dary, nabubřelá slova gratulací. Příležitosti k těšení lze vytvářet a hledat. " (Jiří Pilka : Rozcuchaná kniha) A já jsem se opravdu těšila, že bude nějaký dotisk, protože po prvním vydání knihy se tak rychle zapráš

KUKAČCE

Ó posle jara! Slyšel jsem tvůj zpěv a cítím ples ó kukačko, jsi ptáčetem jsi putující hles?                              Já v trávě ležel v myšlenkách, v tom zpěv tvůj zazněl blíž, a dál jej nesl k svahu svah - teď z blízka zněl - ó slyš! Ať vypravuješ údolí o slunci, kvítí jen, mně ve tvém zpěvu hlaholí dnů zašlých mnohý sen. Miláčku, v tomto roku též buď uvítán v náš kraj, Ty že jsi ptákem? - to jest lež, mně hlas jsi, mně jsi taj! Školáku zněla tvoje zvěst, jenž naslouchal ti rád, za tebou tisíci spěl cest skrz keře, na strán, v sad. Tě uzřít, já se naběhal v luh svěží, v lesů mrak, byls láska má, mé touhy žal jen toužen, nezřen však. A zase tobě naslouchám, tvůj v trávě slyším hlas, jak naslouchám, tu vzpomínám na mládí zlatý čas. Ó šťastný ptáku! Země zjev se zdá být, vzdušný kraj a sadem vil jak zní tvůj zpěv a pro tebe jen ráj! (překlad: Jaroslav Vrchlický)  Před 240 lety - dne 7. dubna 1770 se narodil William WORDSWORTH, anglický romantický básník, člen tzv. jezerní školy, tedy

JANTAROVÝ NÁHRDELNÍK

Obrázek
Daleké cesty přes potoky mé dětství! Vítr hraje v obilí žito se sklání šedozelené a píseň - jenom se mihne Dosud neznám ani netuším A lesy v modravém závoji dálky neznámé příběhy za obzorem kam přece ani netoužím Je jenom tiché dnes a jemná vůně Velikonoce! Růženec klokočový Hlaholí sváteční zvony jívové pruty s jehnědami svěcenou vodou pokropené Koberec pivoněk rozpadlých Prázdná je moje dětská dlaň (Marie Kostohryzová) Dubnové slunce - narcis, kvete v dubnu zrovna v době, kdy má autorka básně narozeniny. 8.4.

ČERVENÉ PONDĚLÍ

Obrázek
Název pondělí je odvozen od barvy vajec. Někde nazývali tento den POMLÁZKA, ale v našem kalendáři je VELIKONOČNÍ PONDĚLÍ. Pomlázkové právo, právo šlehání začíná pro mládence z neděle na pondělí. Chlapci obcházejí ve skupinkách domy, kde bydlí dívky, o něž mají zájem. Větší mládež se snaží zachytit děvčata brzy ráno, ještě ve spodničce, aby tatar lépe přiléhal k tělu. Později vychází na pomlázku děti, často v doprovodu otců, navštěvují zejména příbuzné rodiny a sousedy. Dnes se pomlázky účastní i ženatí muži a dodnes patří k normám společenského chování, zejména na vesnici, že koledníky není možno odmítnout. Při obchůzce dostávají koledníci většinou vejce, cukrovinky a leckde vínko anebo štamprlu.

PLETENÍ POMLÁZKY

Obrázek
Krajově se pomlázka nazývá všelijak. Např. šlahačka, mrskut, šmikustr, šmigrust, tatarec aj. Má tři významy. Jednak se jím označuje starý a velmi rozšířený zvyk, přiněmž chlapci a muži š l e h a j í dívky metlami, spletenými vrbovými, lístkovými či jinými proutky. Za druhé název tataru spleteného podle počtu prutů jako štyrák, šesterák, osmerák a nebo taky dvanácterák , ozdobený stužkami. A za třetí dostávají chlapci a muži různé dárečky a k r a s l i c e. Podle lidové víry přináší pomlázka do domu úrodu, blahobyt a štěstí. PLETENÍ POMLÁZKY bylo a je obřadem. A musí se to umět. Pruty se před splétáním namáčejí, aby byly pružné a vláčné. Do pomlázky se mistrně vplétala buď červená stuha anebo červená nit. Tatar byl různě velký. Nejlepší se plete ze žluté vrby. Malý tatar se nosil stočený v kapse, středně velký, s nímž se chodilo na koledu a pak téměř dvoumetrový, zv. obřadný. Na tyto pomlázky zavěšovaly ženy a dívky stuhy někdy i vlastnoručně vyšívané.

BOŽÍ HOD VELIKONOČNÍ

Obrázek
O velikonoční neděli se podávaly nejlepší pokrmy - pečený beránek, skopové maso, velikonoční sekanice, mazance, jidáše, svítek a někde holoubata. Tradice pečených beránků se zachovala v podobě beránků z piškotového těsta.

O LÁSCE A POMLÁZCE

Obrázek
O lásce a pomlázce Vietnamci jsou zdatní obchodníci. O tom nemůže být pochyb. V jejich krámcích se proto už dávno před Velikonocemi objevily kbelíky nabízející velikonoční pomlázky. Vypadají poněkud cizokrajně. Tenounké větvičky jakési neznámé rostliny jsou umně spletené zvláštní technikou. Aby nebylo pochyb, o co jde, je vedle kbelíku napsáno: POMLÁSKA - 25. Všimli jste si dobře. Má to chybičku. Vietnamská pomlázka se píše s písmenkem "s". Zřejmě mají dojem, že tahle folklorní pomůcka nějak souvisí s láskou. Potlačila jsem v sobě touhu jim vysvětlit, že naše pomlázka pochází od slova mlází a že krásnější polovina lidstva se u nás ošlehává proto, aby se zmladila, stejně tak, jako se nemilosrdně prořezávají větve stromů. Trochu to bolí, ale pro krásu se musí trpět. Krev se rozproudí, ruměnec pokryje líčka a i ta nejlínější dcerka sebou trochu pohne. Radost se podívat. Je zvláštní, že tyhle prastaré pohanské zvyky, které nepochybně mají co do činění se sympatetickou magií, přež

VELKÝ PÁTEK

Obrázek
Na Velký pátek měla symbolický význam voda. Znamenala nejen očistu, ale i zdraví. Lidé chodili v tento den o půlnoci nebo ráno před východem slunce k potoku bosí, omývali se v tekoucí vodě a věřili, že budou zdraví. Říkalo se tomu "chodit na mlčavou vodu". Někde také plavili dobytek. Velkopáteční vodou se kropilo obydlí i hospodářské nářadí. Velký pátek byl dnem přísného půstu. Věřící nepojídali maso a ani pokrmy živočišného původu. Při mši se četlo evangelium sv.Jana, kde se praví, že tento den byl ukřižován Ježíš Kristus . Podle lidových pověstí je dána Velkému pátku zázračná moc, kdy se otevírají poklady.

NÁVŠTĚVNOST BLOGU

Obrázek
Podle žebříčku návštěvnosti navštívilo v březnu 2010 můj blog celkem 2017 lidí. Že by to bylo způsobeno taky Měsícem čtenářů ?

MDDK

Dnes - na počest 205. narození Hanse Christiana Andersena, dánského pohádkáře se slaví Mezinárodní den dětské knihy. V knihovnách ČR se konají již desátý rok akce pro děti nazvané Noc s Andersenem. Letos se tato NOC uskutečnila 26. března a byla věnována též Františku Hrubínovi, od jehož narození uplyne v září 100 let. Citáty z díla Hanse Christiana Andersena [ Člověk vidí svět skoro vždy brýlemi citu , a podle barvy skla jeví se mu temný, nebo purpurově jasný. Láska je rozkoš , ale působí bolest . Lásko , krásný posle nebes! Komu jednou svlažíš rty svým nektarem, do smrti žízní, komu jednou zraníš srdce , nikdy se neuzdraví. Náhoda je květ poezie na stromě všedního života . Nemilujeme ani tak z lásky jako spíše z přebytku citu , který nemáme možnost jinak uplatnit. Nemůžeme-li sdílet štěstí s druhými, je to jen poloviční štěstí. Není krásnějších pohádek než ty, které píše život sám To, co utvrzuje lásku milenců, je neustálé nebezpečí jejich vzájemného rozchodu. Velká

APRÍL 2010

Obrázek
Aprílová radůstka jako malovaná. Děcka si přišly pro pomlázku a celý den byl hned veselejší a též i sluníčko vykukovalo a opíralo se svými paprsky do krajiny.

ZELENÝ ČTVRTEK

Na Zelený čtvrtek je dobré jíst něco zeleného, aby se obnovila síla lidského těla. Začíná také klapotka - kdy zejména chlapci chodí s řehtačkami, nahrazující zvony, protože ty odletěly do Říma. Jinde se taky ukrývá zlatá slepička nebo zajíček v zahradě pod keři nebo ve stodole v seně, do kterých se vloží cukrovinky, vajíčka a jiné dobroty. Taky se řezaly větvičky z devíti ovocných stromů ženského rodu po třech větvičkách, které se rozdělily na tři stejné díly, aby stačily na tři dny : Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílou sobotu. Každý den se dal vařit jeden díl větviček, který se pak přidával kravám do nápoje spolu s kočičkami od Květné neděle. Tento zvyk měl dobytek ochránit.