OTAVÍNKA

 Třetí červnový den jsem se objednala na poštu u hlavního nádraží,  abych si mohla vyzvednout penízky na chod domácnosti v šestém  měsíci. Taky jsem si chtěla dojet pro nabíječku do mobilu, ale co člověk, to jiné chování. V Zeyerově ulici je Elektro Linhart, ale jsou tam schody. Poprosila jsem jednu paní, aby požádala pana prodavače, zda by nevyšel před dům. Vyšel, ale neměl zájem, abych u něj nakupovala. " paní já nejsem otrok, abych vás obíhal, dojděte si někam, kde schody nejsou." Já jen nechtěla nikoho obtěžovat. Já sama nepoznám jaký vzor si mám pořídit. Zatím mám předělovací drát v USB a  čekám, co bude dál. Za lenost se platí. V neděli večer, když zvonil mobil, jsem byla líná a bolavá a nechtělo se mi vstávat. Natáhla jsem se pro mobil, ale rukávem jsem zachytila o půllitrový hrnek s vodou a tu vylila do nabíječky, která je stále mokrá a pořád  vyhazuje pojistky. Tak  musím pořád obtěžovat souseda, navzdory tomu, že je neděle a nedělá se, aby pomohl....