VYPRÁVĚNKY O LETŇÁČKOVI
VYPRÁVĚNKY O LETŇÁČKOVI aneb malé pohádky pro moje vnoučátka I. O LETŇÁČKOVI Bylo nebylo, kdysi žil v lese na Táborsku malý skřítek. Vypadal jako rozcuchaté malé sluníčko a říkali mu Letňáček. Jeho jméno pocházelo asi od času, kdy se objevil poprvé. Bylo to v létě. Patřil do čeledi hodných skřítků, protože chodil za malými dětmi, s kterými si hrál a ukazoval jim zvířátka, stromy i květinky. Obvykle se zjevoval ve dnech, kdy bylo sluníčko schováno za mraky nebo když pršelo. Možná chtěl své malé kamarády rozveselit, když nemohli být venku. Poprvé navštívil chatu u Knížecího rybníka, když tam pobýval dědeček se svým malým vnoučkem Péťou. To bylo radosti ! Venku sice lilo jako z konve, ale chatou se rozléhal výskot a smích. Malému klučinovi se totiž právě po probuzení zjevil Letňáček. Poskakoval sem a tam jako zlatá kulička na posteli, hračkách i na podlaze. Občas pošimral svého nového přítele pod nosem či na noze. Toto neobyčejné ráno zpečetilo velké přátelství. Letňáček zůstal na chatě