OTAVÍNKA

 Dne 12. července 2022 jsme se konečně sešli, abychom  společně oslavili květnové narozeniny obou archeologů.    Protože Otavínka špatně chodí, zvolili jsme setkání nedaleko jejího bydliště a řídili jsme se podle citátu Agathy Christie: " Archeolog je ideální manžel. Čím je jeho žena starší, tím je pro něj zajímavější." Taky by se dalo říci, že jsme šli na oběd jako babička se dvěma adoptovanými vnuky nebo Regionální trojka..    Ale protože není nic jednoduché a občas je taky DEN BLBEC, tak to začalo tím, že v noci prskla žárovka v koupelně. Musela  jsem sehnat šikovného souseda, aby to vyměnil. Do toho v 11 hodin volal Kája, že zaspal a autobus mu ujel a Tom protože má poruchu na telefonu a nelze se mu dovolat, naštěstí když na nádraží Káju nenašel tak mu volal a já mezitím seděla na chodítku ve stínu a čekala trpělivě u restaurantu Mačák, až se pánové objeví. Takže místo v půl dvanácté se hoši objevili po poledni. Byli jsme všichni překvapeni, že v...

 Dnes jsem překonala sama sebe, protože na internetu  byla telefonní čísla Restaurace U Mačáka v Hodolanech  nefunkční. Když se chcete dozvědět, zda je otevřeno atp.  musíte tam dojít.Snadno se řekne, ale hůř provádí. Já když ujdu 200 m  tak si připadám zcela vyčerpaná. Jenže tato  vzdálenost je víc jak kilometr. Dříve se tam říkalo U Švejka. Zjistila jsem, že se tam může sedět na zahrádce, ale pro moje nožky to není. Naštěstí chodítko vjede i dovnitř.  Nechala jsem si napsat číslo telefonu, abychom nemuseli nadávat a sakrovat. A tak jsem šla přes dvorek Příčné, Šmerdovu, Fügnerovu až do poloviny a pak Elišky Krásnohorské. Zpět jsem šla přes Hodolanskou, Šmerdovu a Příčnou k výtahu, což činí celkem 1200 m. Kolem 16 hodiny mi volala paní Maruška, aby věděla, jak na tom jsem a nalákala mne k balkonu. A tak jsem ještě zvládla 200 m.