Otavínka

Nedělní ráno posledního zářijového dne bylo slunečné. Cítila jsem se skoro jako ryba ve vodě, protože jsem mohla vstát bez bolesti a to mne velmi překvapilo. Vypravila jsem se do obchodu bez hole a cestu tam jsem zvládla dobře. Se zátěží to bylo horší, ale domů jsem došla. Celkem jsem ušla bez opory 1 600 m. Podzimní kytice před vietnamslým obchodem. Když jsem si sečetla všechny vzdálenosti a kročkyády v měsíci září, který má 30 dnů, zjistila jsem, že jsem byla na " procházce" celkem 16 x a ušla jsem celkem 33 000 m.

Před 70 lety - dne 30. září 1948 se v Karolíně narodila LIBUŠE MATYSÍKOVÁ, učitelka mateřské školy, cvičitelka dětské jógy, básnířka a prozaička. Vyrostla v Javorníku ve Slezsku v nádherném kraji Rychlebských hor. Studovala Pedagogickou školu v Přerově a v Brně absolvovala kurz cvičitele jógy pro děti. Její seminární práce vyšla knižně v titulu Děti a jóga. Literárně tvoří dnešní jubilantka od dětských let. Píše poezii a krátké prozaické útvary. Žije s rodinou ve Vrchoslavicích. Publikuje v časopisech mj. Řád, ONKO-OKNO (periodikum Masarykova onkologického ústavu). Spolupracuje s knihovnami na Moravě, zejména v Javorníku, Kroměříži, Němčicích nad Hanou a s Olomouckým rozhlasem. Účastní se řady literárních setkání, např. česko-polských autorů v Broumově, česko-slovenských básníků v Martině na Slovensku, vystupuje na regionálních kolech slam poetry v Brně, pořádá autorská čtení, obesílá literární soutěže. V roce 2011 absolvovala kurz tvůrčího psaní. Publikovala ve sborníku javornických

Byl vyhlášen poprvé před 18 lety a pořádá jej poslední zářijovou sobotu Světová federace srdce pod patronací Světové zdravotnické organizace. Cílem akce je dbát na prevenci a léčení. Motto letošního roku: MOJE SRDCE - TVÉ SRDCE s tímto předsevzetím: Slibme si, že budeme - ZDRAVĚ JÍST HÝBAT SE a NEKOUŘIT PRO TVÉ SRDCE, PRO NAŠE SRDCE! Poselstvím Světového dne srdce je ukázat, že srdečním chorobám lze předejít.

Dnešní slunné odpoledne jsem byla jako obvykle předčítat knihu " Po stopách lva" z německého překladu autora Paul White. Je to příběh australského lékaře, který působil jako lékař v pralese východní Afriky. Pokaždé čtu dvě kapitoly. Protože bylo bezvětří a sluníčko důrazně slunilo, odešla jsem po 16. hodině domů, abych ještě stačila jít nakoupit do vietnamského obchůdku, kde bylo plno lidí. Ušla jsem 1000 m. Jsem ráda, že jsem se donutila jít a rozpohybovat se. Zítra ráno už nebude čas, protože dopoledne přijde návštěva a tak bych to nemusela stihnout. Byla bych moc ráda, kdyby jsem se cítila delší čas jako dnes. Taky se obávám, že kdybych to vyslovila, tak jakobych to zakřikla a bylo by vše jinak.

Čtvrteční ráno 27.9 . bylo příjemné a slunečné. Na teploměru bylo sice jenom šest stupňů, ale nutnost dojít do obchodu mne postavila na nohy. Večer si vždy napíšu, co musím koupit a tak v den D je třeba obléci se teple a jít. Není to velká vzdálenost a tak se to pomalu dá zvládnout. Když mne přemůže lenost a nikam nejdu, tak je to ke škodě, protože pohyb i při bolesti je nutný. Ušla jsem 1 600 m.

Již po šesté společně oslavíme největší český pivní svátek Dny českého piva. I letos je cílem podpořit konzumaci čepovaného piva a zároveň připomenout unikum tradiční české hospody, která je základem české pivní kultury. Letošní oslavy milovníků piva začaly ve středu 26. 9. 2018, dva dny před svátkem sv. Václava, patrona českého piva. Svátky potrvají až do neděle 30. 9. 2018. Do oslav se zapojí desítky pivovarů a minipivovarů. Ty si mimo pivních speciálů připravily různé akce: narážení sudu, prohlídky se sládkem, ochutnávky i pivní soutěže. Seznam zúčastněných pivovarů i jednotlivé pivní speciály naleznete na www.dnyceskehopiva.cz , spolu se seznamem podniků, ve kterých si budete moci s přáteli připít výtečným pivem. Víte, co je PIVOMOL? jde o expresivní výraz označující náruživého příznivce pivního moku a pivní kultury.

Cílem dne je propagovat jazykovou rozmanitost a studium jazyků v zemích Evropy. Kořeny Evropského dne jazyků sahají do roku 2001, kdy byl Radou Evropy a EU vyhlášen za EVROPSKÝ ROK JAZYKŮ. Zhodnocení bylo známo až v květnu 2002. Úspěch této akce přispěl k tomu, že Rada Evropy rozhodla vytvořit každoroční tradici a prohlásit 26. září za EVROPSKÝ DEN JAZYKŮ. Současně bylo vytvořeno oficiální logo a internetová stránka.

Kralupské memento Bohumil Ždichynec V realitě brutality příštího pokolení pozoruji havrany nad hřbitovem, ale nejsou to ptáci, to nad hlavami nám létají drony. Očekávám, kdy slepě zaútočí i na tyhle verše, ale jen se předvádějí, jsou básníkovou vzpomínkou na bombardování, kdy za náhrobkem ležela mrtvá dívka, bezmezně krásná v představě, že je živá. Poezie se i na hřbitovy vrací v odvěké hře lásky a smrti na safari sloní paměti. (ukázka z cyklu nové poezie, recitovala herečka paní Valerie Zavadská) Autor byl oceněn za 2. místo v celostátní soutěži a Čestné uznání dostala Jindra LÍROVÁ Oběma oceněným v roce 2018, kteří mívají na blogu poezii - srdečně GRATULUJI Růži obdržel každý oceněný autor

Dne 25. září je v kalendáři jméno ZLATA. Znám dvě a obě mají vřelý vztah ke knihám. Jedna pracovala v knihovně a druhá je píše. ZLATA Houšková ZLATA Měchurová Oslavenkyním dnešního dne přeji zdraví, štěstí, trvalou přízeň Múz a vše nejlepší!

V noci byla hrozná bouřka, která zrušila mnoha lidem elektriku. Brzy ráno bylo po dešti, ale všude byly popadané větve stromů a na obloze plul černý mrak, z kterého šla hrůza. Do obchodu jsem se vypravila až po 11. hodině, ale jen jsem ušla asi 50 kroků, začal hrozný slejvák a vítr. Ovšem o dvě ulice dál nebyla ani kapka. Z Hrušky jsem přešla i do večerky. Přes ulici na druhé straně jsem viděla azurové nebíčko a krásnou duhu. Fotoaparát jsem s sebou neměla. Měla jsem seznam i pro sousedku a tak jsem se snažila vyhovět. Několik metrů před naším domečkem opět lilo. Celkem jsem ušla 1 600 m.

♥ 24. září ♥ MILÁ OSLAVENKYNĚ JITKO! K NAROZENINÁM TI PŘEJI ZDRAVÍ, ŠTĚSTÍ, HODNĚ LÁSKY A BOLESTI AŤ ODEJDOU HODNĚ DALEKO.

Před několika týdny vyšla kniha, kterou editoval Bohumil Ždichynec. Almanach obsahuje básně, úvahy a eseje šesti autorů: Olga Nytrová, Břetislav Ditrych, Luboš V. Koláček, Alois Marhoul, Dušan Spáčil a Bohumil Ždichynec. Kniha je vázaná, bohatě ilustrovaná a má 311 stran. A protože dnešní den - 23. září - je dnem, kdy se narodil národní umělec Jaroslav Seifert uvádím báseň, která milovaného básníka připomíná. KOUZLO POEZIE Vánek ovíval květy na kralupském hrobě, tíha se vpíjela mezi listy sbírky. Poetům došel digitální inkoust. Přežije verš? V Seifertově ulici lehounce mží prchající listí v šumné melodii. V lehkosti tíže s deštníkem z Piccadily kráčí básník. Bohumil Ždichynec ( s. 144)

PACHOLEK PODZIM Pacholek podzim vyhání na nebeskou pastvu chundelatá stáda mlhy píská na okarinu větru a z jednotlivých zubů slunce věští chladný čas Zdenka Líbalová ( Z Almanachu české poezie 2018- Noc plná žen. S.68)

S lítostí oznamuji, že z pátku na sobotu zemřel po těžké nemoci šternberský malíř Libor VOJKŮVKA, nositel Ceny města Šternberka (2007) a Ceny Olomouckého kraje (2017). více o něm: http://otavinka.blog.cz/1707/libor-vojkuvka ČEST JEHO PAMÁTCE!

Dnešní den - 22.9. - vrcholí celý týden k omezení automobilové dopravy a připojilo se k celé akci 11 větších měst.

Mezinárodní svátek dne 22. září slouží ke zvýšení znalostí a povědomí spojených s chráněným pohlavním stykem jako PREVENCE před nechtěným těhotenstvím nebo přenosem pohlavních nemocí.

" NIKDY NEVZDÁVEJTE SVOJE SNY A JDĚTE SI ZA NIMI!" ANDREA BOCELLI Narozen 22. září 1958, italský tenorista, který měl koncert v Praze dne 12.5.2018

Třetí pátek v měsíci září jsem měla schůzku s básnířkou, cvičitelkou jógy i vyznavačkou čínského učení feng-šuej paní Libuškou Matysíkovou. Ta jela na setkání se slovenskými básníky. Protože přestupovala v Olomouci, tak jsme se sešly v kavárničce Momento na hlavním nádraží ráno v 8 hodin. 120 minut uteklo velice rychle a já jsem se pak vrátila nízkopodlažním vozem do bydliště. Od Liby jsem dostala obranu proti negativní energii. A taky poučení, jak využívat bylinky a další rostlinky pro vymýcení bolesti. Celkem jsem ušla 1 500 m.

Mezinárodní den Alzheimerovy choroby připadá každoročně na 21. září . Alzheimerova choroba (demence) je degenerativní onemocnění mozku, při kterém ubývají mozkové buňky a vyhasínají jejich funkce. Významně ovlivňuje kvalitu života nemocného. Člověk si nevzpomíná na to, co dříve znal, obtížně si vybavuje názvy předmětů a nezvládá obsluhu jednoduchých přístrojů například telefonování. Nepoznává členy rodiny, ukládá věci na neobvyklá místa a pak je nemůže najít, nepamatuje si, co říkal a stále dokola pokládá ostatním stejné otázky. Nemocný s demencí není schopen pochopit různé pojmy a plánovat. Ztrácí kontrolu nad svými náladami i pocity, může být netečný nebo podrážděný. Nedodržuje základní hygienické návyky, je inkontinentní. Nedokáže se obléknout, najíst ani vyjádřit a stává se zcela závislým na péči okolí. Onemocnění nepostihuje pouze pacienty v pokročilém věku, ale také mladší generaci. Příčiny Alzheimerovy choroby nejsou zcela objasněny, a proto je důležité se z hlediska prevence

" VZPOMÍNKA NENÍ NIC JINÉHO NEŽ OBRAZ NÁSOBENÝ ČASEM." LARS SAABYE CHRISTENSEN, norský spisovatel Narozen 21. 9. 1953

Krátce před osmou hodinou ranní jsem šla nakupovat do Hrušky a Slaměnky. Potřebovala jsem chléb Nopál a časopis Sedmička. Je to vždy nutné doplnění jídélka nebo duchovní potravy, co mne donutí obléci se a jít. Bylo příjemné ráno, děcka už byla ve škole a tak byly ulice tzv. vylidněné. Kromě výše uvedeného jsem si ještě koupila ovoce. Překvapivě jsem potkala osůbku v černém a naživo kominíka. Vcelku mne to překvapilo, protože většinou je vídávám akorát v nějakém fáru. Celkem jsem ušla 1 600 m.

Před 99 lety - dne 20. září se narodil v Rozstání u Prostějova plukovník MUDr. Vladimír BURDA, vojenský lékař a dermatolog. Zprvu chodil na nižší gymnázium v Brně-Husovicích a poté odešel do Moravské Třebové na studium vojenského gymnázia, kde maturoval v roce 1938. Začal studovat Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, ale studia musel přerušit v době okupace a promoval až v roce 1949. Zprvu pracoval v brněnské nemocnici U Milosrdných bratří a v roce 1951 byl povolán na dlouholetou vojenskou službu. V roce 1955 byl přeložen do Brna na kožní oddělení Vojenské nemocnice. A po devíti letech přesídlil do Olomouce, kde působil jako náčelník kožního oddělení vojenské nemocnice. O tři roky později byl povýšen do hodnosti plukovníka. V roce 1975 byl jmenován hlavním odborníkem pro dermatovenerologii v Československé lidové armádě a ve spolupráci s předními odborníky vypracoval učebnici. Ve své odborné činnosti se zaměřil zejména na problematiku a léčení lupénky, bércových vředů, kožn

Jméno Zita je v kalendáři s datem 19. září, což prý znamená štěstí nebo úspěch. Byla jsem objednána na očním a setrvala jsem tam přes dvě hodiny. Na kožní jsem se už tím pádem nedostala. Ale šla jsem pak do vědecké knihovny a poté na oběd. Dnes jsem nevolila taxíka, ale jela brzy ráno tramvají. Čímž jsem ušla 800 m. Od doktora do Bohémy na čaj a léky a pak do knihovny a odtud do ulice Pavelčákova na oběd, čímž jsem zvládla 1300 m. Pak jsem ještě přešla křižovatku u Drápala a chytila tramvaj číslo 4 nízkopodlažní. Odjela jsem na ulici Hodolanskou a pak zašla do vietnamských potravin a odtud domů, což činilo 1 200 m. Přičtu-li k výčtu 3 300 m ještě sobotní nákup 1 600 m musím si připsat do Krokovníčku celkem 4 900 m. Dnešní den jsem jakoby našišato. Vlastně jsem naposledy měla možnost před pěti lety mluvit s manželem. Před půlnocí 19.9. byl přetransportován z urologie na neurochirurgii a převeden do řízeného kómatu.

Poslední slova napsána byla jakoby řeč se zastavila Slunce se klouzalo po keřích i stromech a andělé pomalu přichází Obrázek zvěčněný podzimní náladou zaklepe za pár dnů na naší duši a odletí nádherná vůně léta (Snímek - dne 17.9.2013 - hš)

Ano, ze dne 16. září na sedmnáctého jsem naposledy měla doma manžela, kterého jsem dne 17. 9. 2013 doprovázela do nemocnice, kde byl hospitalizován na urologické klinice. Je hrozné jak ten čas letí. Už je to pět let a zdá se to jako včera. Pořád si na to pamatuji a teprve nyní snad vnímám, co se vše událo. Je kruté, když onemocníte v létě a jsou prázdniny. Snad devadesát procent lékařů je na dovolené a na urgentu vás nikdo nemůže ošetřit, protože praví odborníci budou k mání až po prázdninách. Jenže pak se dovíte, že je už na vše pozdě, protože se to mělo řešit hned, jenže to nikdo neřešil. Manžel měl jakousi nemoc, o které pan doktor prohlásil, že poprvé ji vidí v posledním stádiu. Jmenuje se Myastenie Gravis. Pacient trpící touto chorobou se dusí, nemůže dýchat, polykat. Jde o svalovou únavu, která postihuje oční víčka, jazyk, horní končetiny, kdy nemůže zvedat ruce nahoru a např. vyměnit žárovku či pověsit záclony. Taky vidí dvojitě, špatně mluví, neudrží zpříma hlavu, točí se hlav

Moje kamarádka Lidunka, ke které chodívám na kafíčko oslavovala svůj svátek už i v sobotu odpoledne, kdy jí přišla popřát její dcera Drahuška. Přinesla jí plno dobrot, dort a čínské karafiáty. Pozvaly mne na kafíčko, ale to jsem sebou neměla foťáček. Dnes krátce před polednem přišla jako první gratulantka paní Maruška K. a přinesla ostružinovou marmeládu ve sličné taštičce. Já přišla kolem třinácté hodiny a donesla jsem pokojovou kytku tlustici spolu s návodem jak pěstovat a nač se dá tato léčivka použít. Měla jsem radost, že je Liduška spokojená. Taky jsem přinesla několik Staroměstských trubiček, pár fotek, které jsem dělala v průběhu tří let a kladívko s mašličkou. Další gratulantka zazvonila skoro o půl šesté. Přišla dlouho očekávaná Editka K. Velká gratulace. Editka Veselá Lidka NA ZDRAVÍ !