MEZINÁRODNÍ DEN ALZHEIMERA
Mezinárodní den Alzheimerovy choroby připadá každoročně na 21. září.
Alzheimerova choroba (demence) je degenerativní onemocnění mozku,
při kterém ubývají mozkové buňky a vyhasínají jejich funkce. Významně
ovlivňuje kvalitu života nemocného. Člověk si nevzpomíná na to, co dříve
znal, obtížně si vybavuje názvy předmětů a nezvládá obsluhu jednoduchých
přístrojů například telefonování. Nepoznává členy rodiny, ukládá věci na
neobvyklá místa a pak je nemůže najít, nepamatuje si, co říkal a stále
dokola pokládá ostatním stejné otázky. Nemocný s demencí není schopen
pochopit různé pojmy a plánovat. Ztrácí kontrolu nad svými náladami i pocity,
může být netečný nebo podrážděný. Nedodržuje základní hygienické návyky,
je inkontinentní. Nedokáže se obléknout, najíst ani vyjádřit a stává se zcela
závislým na péči okolí. Onemocnění nepostihuje pouze pacienty v pokročilém
věku, ale také mladší generaci. Příčiny Alzheimerovy choroby nejsou zcela
objasněny, a proto je důležité se z hlediska prevence zaměřit, jak tomuto
závažnému onemocnění předcházet.
více informací:
Mám to v rodině,je to k pláči.
OdpovědětVymazatTaky to znám ze svého okolí. Dělám co se dá, aby mne to nepotkalo, ale člověk nikdy neví...
OdpovědětVymazatPřečetla jsem několik článků na dané téma a psali, že to postihuje nejen seniory, ale i mladé jedince. Dodnes lékaři neznají původ a důvod.Takže žít zdravě a budeme zdrávi.
OdpovědětVymazatNo, já mám někdy dojem, že už mi začíná. Někdy si nevzpomenu na to, co jsem chtěla před malou chvílí a nebo co jsme měli včera k obědu. Ale to, co bylo za mého mládí, to je OK.
OdpovědětVymazatZapomínají i mladí, pokud mají hodně starostí různých, není to dobré a proto stále doufám, že mne spíš raní než tu chorobu dostanu. Tam, kde jsem žila, nezažila jsem to u příbuzných, spíš tu mrtvici nebo infarkt. Tak co je pro člověka lepší?
OdpovědětVymazatOno to nebude jen o zapomínání... První moje setkání s Alz. byla naše sousedka, která měla stavy normální, kdy se chodila ptát kolikátého je nebo který je den v týdnu. To bylo ještě dobré, ale pak se to zhoršilo, že tu nemohla být. Myslím, že tahle diagnóza přibývá, nedaleko byl vybudován pavilón pro lidi s touto chorobou. Když je hezky, pečovatelé je vyvezou na vozíku ven, je tam ticho, nikdo nemluví a oni jen sedí bez zájmu. To musí být hrozný život.
OdpovědětVymazat