OTAVÍNKA

                                                                                    O lásce, co se ke mně přivinula   Poslední klame tělem, je lehce šílená; proč to, má drahá, nepřiznat. Pojídá slepce, svléká se jak domina, s nejhorší smečkou vykrádá bankomat.   Nezná už úctu, žádný jemný cit; ze skály bývá svržena, z údolí jen slabý žbluňk a cink; ta voda rudě spálená.   Vede řeči, smývá kalvárii větrem, co nepřichází, klubkem zmijí a pak se dívá stydlivýma očima.   Polibky všechno vědí o Marii. Ach, Maří, i s tebou jsme do němoty pili. Za třináctou je další komnata. O slovech na dnešní den   Jak se zkouší odvaha? Nejdříve najdete most, pak propast, nahlédnete dolů- V řečišti se zatřpytí kameny, po nichž běží voda, ml...