Otavínka

                                                                      Bratránek z Písku                                                                             * 26. 11.                                                                    Milý oslavenče Honzíku!                                                                 K narozeninám Ti přeji zdraví,                                                         štěstí a jen to, co Ti bude dělat radost.

 " I Otava pod královským hradem se zastavila v toku.     V řece se zvedla velká vlna, která tok obrátila nazpět,     jakoby se řeka chtěla vrátit k pramenům."   HELENA  LISICKÁ  ( 26. 11. 1930 - 30.11.2009)  Často na Helenku vzpomínám, přátelily jsme se od roku 1982. Vždy na její narozeniny jsem jí chodila blahopřát domů.

  Jméno je řeckého původu a taky se jim   říká zkráceně Katka. V českém kalendáři  je 25. listopadu.   MILÁ  OSLAVENKYNĚ! K SVÁTKU PŘEJI  ZDRAVÍ, ŠTĚSTÍ, HODNĚ  LÁSKY A  VŠE  NEJLEPŠÍ!    

  " Úspěch mi přinesl miliony a slávu po celém světě,     ale ne to, co všichni potřebujeme - vztah plný lásky." FREDDIE  MERCURY ( 5. 9. 1946 - 24. 11. 1991 )

       Dne 24. listopadu 1961 zemřel v Praze doc. Stanislav HLOBIL, akademický sochař. Pocházel  z Kojetína, kde se narodil 31.12.1908 jako nejmladší ze sedmi sourozenců v rodině sochařského  mistra Josef Hlobila. Tak jako jeho pět bratrů se i on vyučil kamenosochařem. Pracova l u sochaře Julia Pelikána v Olomouci. Práce s kamenem ho přivedla na sochařsko-kamenickou  školu do Hořic, kde v letech 1927-1928 byl zapsán jako   hospitant. Pak pracoval v sochařských  dílnách Oty Velínského v Praze a roku 1935 získal od rektorátu AVU v Praze výjimku  z předepsaného vzdělání a byl přijat ke studiu. V roce 1939 studia ukončil ve speciální  mistrovské škole akademického sochaře a medailéra Otakara Španiela. V té době byl též  přijat za člena Sdružení výtvarných umělců moravských v Hodoníně. Odborné a umělecké  vzdělání mu umožnili jeho bratři, především Jan a Josef a manželka Františka.  V době 2. světové války byl totálně  nasazen v Německu. Finanční situace se zlepšil až po osvobození, kdy r

  Je to jak sen, však za měsíc zas, Nastane pro všechny nejhezčí čas. Stromeček, ozdoby, cukroví, jmelí, Na to se těšíme, tohle jsme chtěli.   Ten rok nám utekl jak voda v řece, Znovu se mnohým otevře srdce. Alespoň na pár dní hádek se zbavíme, Proto ty Vánoce tak rádi slavíme.   Ježíšek dětem dárky už schraňuje, Před stresem zbytečným rodiče varuje. Kašleme na to, jen ať se spolu, Po roce ve zdraví sejdeme u stolu.   Někomu zdá se ten měsíc dlouhý, Mně vždycky ulétne jako mžik pouhý. Možná dík adventu, to nevím přesně, Jedno vím jistě, už těším se děsně.   Jana Topinková (z BB Podej mi růži, anděli. 2019. S.30)  

    " ZÁKLADY  UMĚNÍ  SE  UČÍME  V  MUZEU. "  NADĚŽDA  MELNIKOVÁ PAPOUŠKOVÁ ( 23. 11. 1891 - 10. 7. 1978)  historička umění, folkloristka a překladatelka pedagogicky působila na olomoucké univerzitě

      Lesní hřbitov Pomalu padá soumrak v podzimním smrákání, svět je rozmazanej a slunce za horama. Prchlivé kapky deště píší němou kroniku hamletovských dnů.   Vadnoucí listí v lesoparku chce ještě něco říct bez svědčících herců staccatu snu.   (Písecké hory, listopad 2021) BOHUMIL  ŽDICHYNEC

      Vážený a milý oslavenče!  Přeji vše nejlepší, ale hlavně zdraví  a co nejméně bolestí!    

    Barevné (v)cítění   Házel po ní očkem, růžově pozoroval její tvář; nechytala se na pěkné oči, ovšem (!) nahnědle si   o něm myslela své.   Byla to příliš velká rybička, on příliš mrňavé sousto...   Černě to s nimi dopadlo, neb dlouhé roky našedlé samoty, jejich životy prokousaly do zániku (v)cítění.   Zbyl pouze jeden pár vzpomínek, chlad neživé hmoty a rozlomená paleta barev.     To vše, citově zamalované v obrázku beze jména, bez jediné teplé barvy.       ( Z BB : Studování mělkého kroku. Praha, Dauphin 2020. S. 23.)