Otavínka

 Dnešní den byl velmi náročný a plný milých překvapení.  Už v 9 hodin ráno jsem jela k paní doktorce na oční, kde  bývám šest měsíců předem objednána. Jelikož jsem měla rozkapané oči, tak jsem téměř tři hodiny nic moc neviděla. Mezitím jsem navštívila taky obvodní lékařku, abych  jí předala zprávu, vyzvedla léky, které jsou a často nejsou,  protože se dováží z Francie a tak se musí vyzvednout, dokud jsou k mání. Pak jsem čekala v dešti a sněžení na taxíka, který byl ohlášen, že přijede do 5 minut, ale nakonec z toho bylo 25 minut. Asi jsem se prochladila. Odjela jsem pak na poštu k nádraží, abych odeslala nutnou zásilku doporučeně, abych měla doklad, že odešla včas. Při čekání  jsem měla telefonát od paní Milušky B., že je v Olomouci. Domluvily jsme se, že po vyřízení svých pohledávek mně vyzvedne na poště a odveze. Za 45 minut přijela a jely jsme se podívat k Elviskovi a taky na oběd.   Už jsme se dlouho neviděly a přijela jako Ježíšek s několika dárečky. Po obědě a kafíčku jsme odjel

 Svatý byl v lidové tradici považován za patrona dětí.  Ale také  námořníků, rybářů, obchodníků, právníků studentů a vězňů. V českých zemích uctívali svatého  Mikuláše od 14. století.   V českém kalendáři je uveden dne 6. prosince, ale naděluje dárečky v podvečer předešlého dne - tedy 5.12. doprovázen většinou andělem a čertem. V naší rodině - u mého synovečka se narodil krásný klučina, který se jmenuje MIKULÁŠ a je to prapravnuk mého tatínka.  Viděla jsem ho na fotografii spolu s posledními nositeli příjmení mého tatínka, bratra, synovce a prasynovce.    

PÍSECKÉ  VÁNOCE  2013   Když město večer usíná, pracuje pouze turbína, jak řeka přes ni utíká dle plánů pana Křižíka Ampérů se ženou stáda a rozsvítí se promenáda Pod hradem zpívá Nový věk aut, bicyklů a žárovek Jen Vánoce zůstávají starodávnou mapou k ráji ONDŘEJ  FIBICH  (* 1954) Rodák z Prahy, který působil na Strakonicku a bydlí na Šumavě. Antikvář, básník, folklorista, spisovatel, vydavatel díla Karla Klostermanna, blízký příbuzný Vítězslava Nezvala.  

 Celkem velké dobrodružství. Měla jsem co dělat, abych se vyhnula   pádu. Venku bylo k večeru velké náledí a dvůr vydlážděn historickými   zakulacenými kameny se jen blýskal, Domnívala jsemn se, že chodítko  se čtyřmi kolečky mne ochrání, ale klouzalo to velice. A přitom tma jako v pytli. Skládací hůl jsem měla v koši chodítka, protože nemůžete jít s holí a zároveň s chodítkem. Nějak to nejde.                           Když přijel taxík, tak se poněkud opozdil, protože si spletl Pavelčákovu ulici       a Pavelkovu ulici. Pořád mi psal, že je vozidlo na místě, ale nikde nikdo. Ptal se, kde stojím a já mu říkala, že přímo u brány ulice číslo 21. Po dotazu zda byl někdy v Pavelčákově ulici, tak zařval, že mne hledá v Pavelkové a tam číslo 21 vůbec není. Takže se deset minut dojezdu navýšilo na 25 minut. Já už měla chodítko složené a připravené na převoz autem. Někdo to dá na zadní sedadlo, jiný do kufru. Záleží na ochotě, ale musím to vždy nahlásit, že pojedu s chodítkem. Toto báječné cho

    Před 120 lety – dne 5. prosince 1903 se narodil v Olomouci – Hodolanech Jaroslav PTAŠINSKÝ, hudební skladatel, pedagog a sbormistr. Po sextě  olomouckého gymnázia odešel do Prahy studovat konzervatoř. Klavír  studoval v letech 1920-1924, sborový zpěv 1924-1926. Státní zkoušku ze sborového zpěvu vykonal v Praze roku 1926 a z dirigování orchestru a  z klavíru v roce 1929. Poté začal pedagogickou dráhu na reálném  gymnáziu na Vinohradech, kde učil zpěv v období 1926-1934. Založil  zde Studentské hudební a pěvecké sdružení. Od roku 1930 měl Ústav  pro hudební a pěveckou výchovu, kde rozvíjel činnost obecně kulturní.  Ke konci okupace byl vězněn v koncentračním táboře. Po osvobození se  věnoval soukromé učitelské činnosti. Jako sbormistr se uplatnil  v několika menších spolcích v Praze. Složil přes čtyřicet opusů a skladby  pro klavír vydal vlastním nákladem, Vánoční motivy, Prvé klavírní Vánoce.  V roce 1936 vyšly skladby Taneček pro housle a klavír, Když bubnů  zazní hlas, S let

 Včera večer jsem dostala krásný snímeček píseckého fotografa   Mgr. Romana JEDLIČKY. (Foceno 4.12. 2023 kolem sedmé).   Je to nejmilejší dárek, protože Písek je moje srdeční záležitost.   Nejsem sice Jitka, ani dítko čekající na Mikuláše, ale mám velkou   radost a autorovi moc děkuji.    Zamrzlá Otava (4.12.2023) aneb "Jedličkův Písek na Barborku"  

                                                   ADVENTNÍ  SEŠLOST    S  E   N                                                        Pavelčákova ulice v 13:00  hodin                                                                           5. 12. 2023                                                                           pohoštění                                                                                                                                                                tanečky                                                                          dárečky na čísla                                            Ze 40 členů jich bylo přítomno 23 a z toho jeden muž.                                            Muzika v obsazení dvou kytar hrála, břinkala a některé                                             pohyblivé seniorky tancovaly i zpívaly líp, jak za mlada.                                                                            Otavínka v pohodě            

                                                    JITKA  SLAVÍ  SVÁTEK  5. PROSINCE                                             Všem ženám a dívkám, které slaví svátek                                              posílám přáníčko, aby byly zdravé i dravé                                              a měly radost a pohodu celičký den!                                                       Všech deset oslavenkyň poděkovalo                                                emailem nebo SMS.                                                 Dnešní podvečer chodí taky rozdávat radost i MIKULÁŠ s andělem a čertem, a tak je všude kolem pohoda a smích, někdy taky pláč a strach, když se děti bojí.                                    Když jsem jela v podvečer z oslavy seniorů, tak jsme viděli                                   několik trojic, jak v docela zběsilých maskách čertů nastupovaly                                   do tramvaje. Byla jsem ráda, že sedím v autě a nemůže nikdo               

                                                                  PÍSEK  LITERÁRNÍ "Musím napsat, že Písek je krásné město, zvláště domácím závidím kamenný most a večerní posezení v některé z kavárniček, když se nábřeží noří do tmy, lampy rozžínají a člověka napadají inspirativní myšlenky pro literární tvorbu. Ani se nedivím, že tu Fráňa Šrámek napsal svoje díla (Stříbrný vítr, Měsíc nad řekou), že se tu natrvalo usadil Adolf Heyduk (navštívil jsem jeho dům, dnešní muzeum), že město učarovalo dalším, ať již rodákům či těm, kteří zde prožili svá studentská léta."                                                                VÁCLAV  FRANC                                                                                                                                   stomatolog, spisovatel rodák z Jičína - města pohádky narozen 1961 spolupracuje s literárním klubem při městské knihovně a Písek navštívil při dovolené v roce 2015.

  V den sv. Barbory řezaly se v sadech větvičky třešní, jabloní nebo višní.   Větvičky se daly do vázy doma v teple, aby rozkvetkly do 24. prosince.    Historie vánočních květů je spojována s křižáckými válkami. Tehdy     si poutníci k Božímu hrobu  i bojovníci vozili z Palestiny na       památku tzv. "Růži z Jericha" Uschlá rostlinka byla schopná po       zavlažení znovu ožít, a díky této vlastnosti byla provázena mnoha       pověrami.                                 Kdyby to venku tak neklouzalo, šla bych taky pro nějakou větvičku,                               ale netroufám si. Už jsem z toho vyrostla a tak zůstanu jen v čase,                                když se to dělalo. Mladé nevěsty se těšily na svatbu, pokud to vykvetlo.   

  Před 20 lety - dne 4. prosince 2003 zemřel v Hulíně, v rodině svého syna Mgr. Jaroslav MICHAL , učitel, kulturní pracovník a ředitel Krajské knihovny v Olomouci. Pocházel ze Slušovic u Zlína, kde se narodil dne 13.4. 1914.   Obecnou a měšťanskou školu vychodil v rodišti, poté studoval učitelský   ústav ve Valašském Meziříčí, kde maturoval v roce 1933. Zprvu působil    v okolí Holešova, v roce 1936 učil ve Všetulích, kde se seznámil s Ing.    Františkem Čechem (1898-1951) olomouckým loutkářem, pod jehož   vlivem se začal věnovat loutkářství. Za války 1942-1945 byl totálně    nasazen a pracoval v cukrovaru, po osvobození v roce 1945 byl jmenován   okresním osvětovým inspektorem ve Šternberku. Po čtyřech letech přešel     na Krajský národní výbor do Olomouce a   začátkem ledna 1953 se stal     ředitelem Krajské knihovny v Olomouci a byl jím až do poloviny roku 1960. Z kroniky knihovny (dnes Knihovny města Olomouce) se dočteme, že  v období let 1953-1960, kdy trvala její krajská půs