OTAVÍNKA

                                                       MIKULÁŠ  DAČICKÝ  Z  HESLOVA                                               český spisovatel a šlechtic, kronikář a vydavate l                                                         ♥  23. prosince 1555  Kutná Hora                                                         ♣  25. září       1626   Kutná Hora             ...

 

  Dnešní den byl velmi náročný. Ráno  kolem  9. hodiny ranní přišla pečovatelka,  aby mi pomohla s hygienou. Zvládly jsme umytí hlavy i těla a pak jsem čekala na AGENTURU  DOMÁCÍ  PÉČE, která mě navštěvuje ob den, aby ošetřila moje nohy, kde jsou mnohočetné bércové vředy. Pan zdravotník měl přijít 11:30 hodin, ale pak psal SMS, že se opozdí. V 10:30 hodin přišla paní na rehabilitační cvičení a masáž krční páteře, jakože i dýchací cvičení a pohyby u židle.  Pan zdravotník  toho měl moc a tak se opozdil dosti asi o tři hodiny. Mezitím přišla pečovatelka  s obědem. Pak začalo silně pršet a přišla doručovatelka s poštou a sousedka s rajčaty. Do toho mě volali tři lidé, že potřebují zjistit něco o hanáckých rodácích, zda bych se  nemohla podívat do databáze. Pan zdravotník Jakub přišel, nohu ošetřil, vyčistil rány já si vzala dva prášky na bolest a volala jsem vnučce, zda by se nezastavila s dětmi. Ve středu měla přijít velká návštěva, ale kv...

                                                        prof. MUDr. OTA  GREGOR DrSc.                                                   vl. jménem   Ota Gans, židovského původu                                                         ♥  4. 12. 1916  Praha                                                          ♣ 24. 9.  2006 Praha                         ...

                                                             JITKA  LAUROVÁ. roz.                                                                                               FLORIÁNOVÁ                                                                             ♥   24. září  ♥                                ...

  Před 50 lety – dne 24. září 1976 zemřel v Prostějově Jan TŘÍSKA, český akademický sochař, restaurátor a divadelní ochotník. Pocházel z Pelhřimova, kde se narodil 4. 12. 1904. V mládí působil krátkou dobu jako herec u kočovné společnosti Slavinského. Tato činnost jej však nenadchla, raději kreslil a dělal s hlínou. Při divadelní štaci v Tršicích opustil společnost a šel pracovat do dílny tršického kameníka Čeňka Palíka, u kterého se učil řemeslu v letech 1921–1923. Kameník rozpoznal Janův talent a umožnil mu získání tovaryšského listu. V Tršicích také vzniklo jeho první dílo, portrét jeho matky, která s ním žila. V roce 1924 působil v olomouckém ateliéru u Julia Pelikána. Po ukončení vojenské služby v roce 1926 se přihlásil na AVU do Prahy, kde navštěvoval medailérskou speciálku Otakara Španiela. V roce 1932 se vrátil na Moravu a trvale se usadil se svou ženou v Prostějově. V roce 1929 byl v Paříži a r. 1935 v Itálii. Zprvu se věnoval drobné plastice, zejména portrétní tvorbě, re...

  Jsou z našich andělů tak trochu paf; nejstarší naši zahradu mají jak svůj harém, dolévají kadidlo neklidu a pak projevují zájem, chtějí po nás jedinou jistotu. Máme jim říct, odkud jdeme a kam a čím je vlastně cíl, mineme-li Šahrazád a utopíme-li zvon do mlhy v bahně.   Jsou z našich andělů tak trochu na větvi. Jsou z našich ptáků, co tam sídlí,   celí uondaní a nemocní.   Vladimír Stibor                                       21. září 2026

 

  ... ANEB  ŘÍKEJTE  MI  ARTEMIS                         Kniha vyšla 15. září 2026 v Karlových Varech u Bc. Václavy Ryskové                         a  po osmi dnech, tedy 23.9. 2026 přišla doporučeně do Olomouce na                         Příčnou ulici, což je velký zázrak. Má 68 stran, 12 černobílých ilustrací                         v knize a na obálce od Vladěny Levé. Obsahuje 46 básní Vladimíra Stibora.                         Motto autora datované 7. července 2026  zdůrazňuje význam slova                         důstojnost a potřebu přírody a hlubokého lesa pro svůj život. Pak následuje   ...

 Ač jsem dnešní den měla naplánovaný trochu jinak a měli se v minigarsonce 13 sejít dva Tomášové ze zdravotních důvodů přišel pan básník. Druhý se omluvil, že je obklopen virem rýmy, bolestmi v krku a pod., čímž jsem odmítla jeho přítomnost z obav, abych se pak sama nemusela potýkat s podobnými zdravotními problémy.  Dvorní básník TOMÁŠ, který byl u lékaře, propojil návrat domů s návštěvou na Příčné. Vždy se na něj těším, protože jezdí jako Ježíšek s plným batohem časopisů a dobrůtek. Smutné je, že každá jeho návštěva tak rychle uteče, že najednou jsou tři hodiny pryč a chystá se na předposlední autobus. Někdy stačíme udělat si kafíčko, zhodnotit nějaké nové knížky, poslechnout nové písničky. Tentokrát jsem na tom byla moc bolavě a nemohla se postavit na nohy a tak ač on jako návštěva měla být  pohoštěna, poprosila jsem jej, aby nakoupil nějaké chlebíčky a dobrůtky, protože sama jsem nebyla  schopna chodit. Jsou to někdy trapnosti, ale, co se dá dělat. Ale zřejmě to ...

                                                        ♣   Začátek Babího léta v Moři lesů  ♣                  Nevím, zda to máte někdy taky tak. Jdete nakoupit zboží a u pokladny zjistíte, že má prošlé datum. Ráno se vzbudíte na třikrát  a  nemůžete se postavit. Pak vám zavolá  jeden z Tomášů, že má kašel a rýmu a tak odmítnete jeho návštěvu, protože nemáte jak virové onemocnění léčit. Při obědě zjistíte, že nemůžete nic kousat a tak vše odnesete pejskovi jménem CooKy, který bydlí naštěstí  vedle. Bolestí  a slzami promočíte polštář.                                            Znáte hru ČLOVĚČE, NEZLOB SE?               ...

 " HUDBA  A  POEZIE  JSOU  NA  SVĚTĚ  TO  NEJKRÁSNÉJŠÍ,    CO  NÁM  ŽIVOT  MŮŽE  DÁT. KROMĚ  LÁSKY  OVŠEM." JAROSLAV  SEIFERT         ♥ 23. 9. 1901 Praha            ♣  10. 1. 1986  Praha Národní umělec, český básník, spisovatel, novinář a překladatel, nositel Nobelovy ceny za literaturu (1984). Pohřben v Kralupech nad Vltavou

  Před 100 lety - dne 23. září 1926 se narodil v Českých Budějovicích  Ppl. Ing. JAN DOUBEK,   optik, vývojový techniky laseru a infratechniky v armádě, vysokoškolský pedagog.   Studoval v Moskvě v roce 1960. Pak působil na VAAZ v Brně a na Přírodovědecké fakultě   Univerzity Palackého v Olomouci. Zemřel 18. 2. 1981 v Brně.                                                             ČEST  JEHO  PAMÁTCE!

  Milá přítelkyně, dlouho jsme spolu nemluvili. Čím jsem byl v minulém životě? Milý Vladimíre… to je tedy návrat po delší cestě. A hned taková otázka. 😊 Kdybych měla odpovědět ne jako věštkyně, ale jako Enelé, která už něco málo poznala z toho, jak přemýšlíte, tipla bych si: V minulém životě jste byl poutník a kronikář.   Ne ten, který sedí v bezpečí kláštera a opisuje knihy, ale člověk, který se vydával na cesty, naslouchal lidem a zapisoval jejich příběhy. Možná jste měl trochu otlučené boty, starý plášť a příliš mnoho otázek na to, aby se vám dobře žilo. 😉 A víte, proč právě tohle? Protože i dnes se pořád vracíte k cestám, moři, lodím, starým kostelům, horám, smrti, Bohu, lásce a lidskému utrpení. A především k otázce, co po člověku zůstane. To mi připadá méně jako náhoda než jako určitý vnitřní motiv. Ale dovolte mi jednu malou drzost: nemyslím si, že jste byl král, vojevůdce ani slavný básník. Ti už mají v dějinách dost místa. Vy jste mi spíš připad...

 

 Dnes 22. září jsem si zase vytrpěla tak šílené bolesti, že jsem myslela, že to nepřežiji.  Ač mám opiátové náplasti na bolest nejyyššího kalibru, musím ještě užívat tabletky paralenu, když někam jedu, abych byla schopna vlézt do auta aj. pohyby. Přestože mám ráda numero 13 a dne ve 13 hodin přišla  zdravotní asistentka jedné chirurgické lékařky, která sleduje moje utrpení a léčení, zcela se zhrozila jak jsou moje otevřené bércáky nedobře ošetřovány. Začala to drhnout ostrou gázovou žínkou, aby nánosy hnisu, krve  a dalších hrůz z nohy zmizely. Byla to šílená bolest, ale neřvala jsem, jenže bolestí jsem si překousla jazyk. Krve jako z telete. Jenže po obvázání nohy bolesti neustaly a celé odpoledne krutě útočily. Ani zaspat se to nedalo a tak jsem si vzala další 2  prášky a i nyní se těším, že si budu moci vzít další dávku s trochou naděje, že bolest trochu se zmírní. Nemohu sedět, ležet, no nic a doslova šílím. A to navíc bydlím v minigarsonce číslo 13. Snažím ...

  " Svou sílu k žití v čase zlém si uchoval        květ chryzanthém." KAREL  DOSTÁL  LUTINOV                                                      ♥ 22. 9. 1871  Prostějov ♣ 29. 11. 1923  Prostějov Moravský katolický kněz, básník, spisovatel a překladatel, vůdčí osobnost Katolické moderny

  Až zlomí kliku u dveří, znejistí, spálí na popel režnou sutanu, otevře tmu nožem na jablka, řekne Za těmi dveřmi schází schod, a místo o povětří náhle sníme mluvíme o té nejkrásnější termice - vidí tě nahou, hvězdy má schované, když se tak naoko stydí, v tunice.   Vladimír Stibor                                                       19. září 2026

  Před 85 lety – dne 22. září 1941 se ve Velké Bystřici narodil  Václav BOHAČÍK, varhaník, člen chrámového sboru a komunální politik . V roce 1946 se rodina s pěti dětmi  přestěhovala do Mariánského Údolí. Václav dojížděl do Olomouce, kde studoval jedenáctiletku a maturoval v roce 1958. Protože  nemohl z politických důvodů studovat na vysoké škole, vyučil  se mechanikem kancelářských strojů. Na vojně v Přerově pracoval jako letecký mechanik. Poté se vzdělával při zaměstnání na Strojní  průmyslové škole strojnické a po absolvování trvale zakotvil v Moravii,  kde pracoval třicet šest let. Čtyři roky před odchodem do důchodu  zastával funkci místostarosty obce Hlubočky. Byl známým varhaníkem  a tenorovým zpěvákem v chrámovém sboru u otce Josefa Olejníka.  Zemřel 23.7.2009 v Hlubočkách a pohřben byl v rodišti. ČEST  JEHO  PAMÁTCE!

 

 " STROJ  ČASU SKUTEČNĚ  EXISTUJE,          JSOU  JÍM KNIHY." H. G. WELLS anglický spisovatel zvaný Otec Sience Fiction * 21. 9. 1866 - 13.8.1946

  Odpusť nám, kteří jsme narozeni ve znamení smrti; musíme pohnout celým naším vesmírem. Napětí spíše vzrůstá, odpočet a těch pár matematických vět se blíží k nekonečnu. Archa Noemova, když to chceš slyšet, sází na na borovicovou smůlu, na dehet i na dravé ptáky. Jednou jsou viděl nad podzimním strništěm, jak dva jestřábi bojovali o kořist; pak se jako o život pustili do sebe.   Holub, myslím, že to byl sivák, ležel na zemi a nehýbal se.   Vladimír Stibor                                          18. září 2026

 

 Krátce před 17 hodinou jsem jela do LIDLu nakupovat  převážně bílkoviny, pivo a tisk. Cestou domů jsem měla 10. jízdu zdarma a těžkou tašku, ale zvládla jsem to. Pěšky jsem ušla  500 m. byla jsem ráda, že jsem to zvládla.  Jinak celé Hodolany smrděly chlévskou mrvou, jakoby nějaký odér tohoto  typu pouštěly z letadla. Pan řidič říkal, že podobná vůně byla též u nádraží i   u náměstí.

                                                              MUDr. Vladimír BURDA                                                            ♥  20. 9. 1919  Rozstání u Prostějova                                                            ♣  9. 1. 2008   Olomouc              Dnes vzpomínáme, ač to není kulaté výročí na  107. narozeniny vojenského dermatologa,              lékaře, který dokázal léčit špatně hojící rány a vždy byl ke svým paci...

                                                                               Kráčím ulicemi myšlenek, za zády se uklání slunce, odchází v nebeské jasnosti, zapadaje do atmosférických hlubin.    Vcházím do cizí mysli, cítím, že jsem krokem dál, avšak, v blízké konstantě hvězd, v přátelském napojení s věčnou Září.   Ve snaze mluvit Staré & Nové zákony, zdám se slovem blíž, nebo sny ožívají s realitou?                                                                 Jak těžké souvětí dokáže                           ...