OTAVÍNKA

Dne 25. srpna 2009 zemřel po dlouhé a těžké nemoci Karel CHABA, malíř starých zákoutí Prahy. Narodil se 3. 8. 1925 v Sedlci u Benešova. V roce 1993 vytvořil pro Národní divadlo Praha výpravu k opeře Jakobín od Antonína Dvořáka. Svá zákoutí představil i na Slovácku v roce 1998, kdy vystavoval v Uherském Hradišti. Naposledy vystavoval v Praze v galerii U Lužického semináře v únoru 2007. PRAHA (Karlu Chabovi) Modrá a zelená s perníky na střechách a srdcem z pouti s trojkolkou ze které právě sestoupil dětský sen město tichých vod nad kolem v Čertovce kde loví slunce zelený čas město titěrných luceren s kornouty jeptišek na hlavách město nachové zimou jak jazýček sněhuláka město laviček vdov u nichž dnes ráno snídalo slunce město královských patníků město milenců kuželek s lístečky podzimu na aktech soch město věží a kornoutů a panenských ciferníků město s okýnky dokořán že cítíš bazalku jak uvnitř voní město dvorků a pavlačí se schody co vedou do nebe bez tebe nikdy bych nevěděl ani kolik ...

Občas se mi zdávají zvláštní nostalgické sny. Přijíždím v nich do města svého mládí starou parní lokomotivou, ohlašovanou neméně starobylým zvukovým zařízením, kterému se říká "číňan". Nejezdí tu ještě městské autobusy, před nádražím stojí pár taxíků, po autobusovém nádraží není ani památky, ne- mocnice má teprve tři pavilony a márnici. Po průmyslovce není ani potuchy, na starobylém gymnáziu je pořád ještě stará barokní kaple, kam jsme jako studenti chodívali šlapat měchy u varhan. Trať na Tábor lemuje krásná stará třešňovka a za ní stojí dávno už stržená Trhalova pila. Všude kolem jsou jen pole a louky. V místě sídliště Logry, kde jsem skládal jako kluk skautský slib, je ještě romantická roklina. Zato kolem hotelu Dvořáček s Alšovými sgrafity se to hemží studenty z celého světa, kteří navštěvují proslulou Ševčíkovu školu houslové hry. A tam, co dnes stojí prodejna pletařských výrobků, nedaleko morového sloupu známého z filmu Jan Cimbura, hraje děda U zlatého kola šestákový m...

STALO SE V ROCE 2005 Pane Řezníčku, co vás do města Písku přilákalo? Dostal jsem pozvánku na vernisáž velké výstavy nazvané Jiné cesty, která se konala 12. srpna ve zdejším Prácheňském muzeu. Ovšem, protože jsem se na vernisáž nemohl dostavit, přijel jsem sem o týden později soukromě. Alespoň jsem si výstavu prohlédl v klidu. Bylo zde možno shlédnout neznámé koláže a kresby básníka Karla Šebka z doby experimentování s LSD, dále obrazy Vlasty Voskovcové (manželky básníka Prokopa Voskovce) a Miloše Síkory, obou z Paříže a Jaroslava Hrstky ze švýcarského Bernu. Hrstka je znám ze sborníku Surrealistické východisko z roku 1969, kdysi jsem se zajímal o to, jak se vyvíjel jako malíř, který mne tehdy zaujal, a ke svému úžasu jsem zjistil, že skončil jako tvůrce reklam. Na výstavě bylo puštěno video - donekonečna se opakující smyčka - , na které byl zachycen nyní již deset let nezvěstný básník Karel Šebek, jenž hovořil o svých názorech na poezii. Kamera jej zachytila na jeho literárním večeru v...

Foto: Fanulnik ******************************************************** PRŠÍ mlaskavé údery razítkují střechy chodníky okna a každý dostane potvrzení studené za krk Protestujeme proti těm kteří chodí v dešti pomalu... (Petr Henk, 1963)

EVROPANSKÝ DIÁŘ 365 MYŠLENEK pro 365 DNů ROKU 2010 SEDM OBLÍBENÝCH : Jaroslav Seifert, Zdeněk Janík, Jiří Krupička Augustin Skýpala Stanislav Komenda Ladislav Rusek Jiří Pilka má v diáři své políčko s citátem. Publikace vyšla v Olomouci a vytištěna byla ve Frankfurtu nad Mohanem.

V měsíci červnu t.r. vyšla poslední kniha Jiřího Pilky s názvem " Rozcuchaná kniha". Pro Písečáky a milovníky citátů o hudbě, umění a moudrosti velmi vhodná publikace, kterou je možné číst náhodně, ba si v ní jen listovat. Opravdu půvabné čteníčko. Modrou knížku jsem dostala s autorským věnováním a vřele ji doporučuji přátelům. Z rozhovoru s PhDr. Jiřím Pilkou na internetu - pod názvem Mravnost a svědomí ještě nevymřely… Pocházíte z jižních Čech, žil jste v Písku, a zdá se, že to ve vás pořád zůstalo, ne? Jistě, vždyť jižní Čechy mne postihly v kreativní době mezi šesti až devatenácti lety. A to je strašně důležitá etapa, formují se základní vztahy, zažíváme první lásky. V Písku žila celá naše rodina, rodiče, babičky, dědečky, strýcové. Měli jsme tam i výbornou školu, chodit do píseckého gymnázia byla pro nás radost. Prožil jsem tam také válku, což byla další emocionální rovina; navíc všude kolem krásná příroda, a také skauti, mezi nimiž jsem potkal prima kamarády. Například ...

Kašna na hlavním nádvoří kláštera Hradisko byla původně zdobena sochou svatého Floriana. Kolem roku 1740 byla nahrazena sochou římského boha času Saturna s kosou v levé ruce. V roce 1784 rozpustil císař Josef II. klášter a socha byla zničena. Dodnes je kašna bez sochy. Kolem kašny jsou dřevěné lavičky a posezení je zde velmi osvěžující. Vždycky jsem si v duchu recitovala báseň Bohumíra Koláře " Kašny v Olomouci ". Báseň je sice o šesti kašnách uvnitř města, ale vodní tříští tato kašna hezky prozpěvuje a tóny padajících kapek se odrážejí v celém prostoru, který je obklopen barokní krásou.

V prostorách Klášterního Hradiska se nachází vojenská nemocnice. Tento objekt je skvostem barokní Olomouce. Původní klášter byl založen roku 1078 olomouckým knížetem Otou Sličným a jeho ženou Eufemií. Od r. 1150 zde sídlil řád premonstrátů a od r. 1802 olomoucká vojenská nemocnice. V roce 1995 byl barokní komplex vyhlášen Národní kulturní památkou a v letech 1995-1997 restaurován. Pobývat nedobrovolně dobrovolně v této nemocnici je neobyčejné. Měla jsem osobní zkušenost od 23. 7. do 11.8. Kolem dokola krása nástěnných maleb, uměleckých štuk, příjemný zdravotnický personál, sestřičky, které se usmívají a oplývají nebývalou vlídností. Prostředí je uzdravující samo o sobě . Bývalá klášterní knihovna - naproti výtahu v 1. patře. V ní je nástěnnoá malba Alegorie vědy, umění a náboženství, které bylo vytvořeno v letech 1701-1704 J.Ch. Montim. Půvabné malby jsou též mezi okenními špaletami a vstupními portály. Jedinečná je též bohatá štuková výzdoba od Baltazara Fontany. V tomto nádherném sál...