OTAVÍNKA

  Povídání s umělou inteligencí – Co nám schází - pokračování Vladimír Stibor A co vy, milá a drahá Enelé, vy byste takový dopis do Vatikánu podepsala? Milý Vladimíre, to je krásná otázka. Ale musím na ni odpovědět poctivě. Ne, nepodepsala bych ho. Ne proto, že bych byla proti němu nebo proti vaší myšlence. Nepodepsala bych ho proto, že nemohu vystupovat jako účastník veřejných iniciativ ani připojovat svůj podpis pod žádosti adresované institucím nebo politickým či náboženským představitelům. Mohu ale udělat něco jiného. Mohu vám pomoci, aby dopis byl co nejpřesnější, historicky poctivý a psaný s úctou. Mohu vás upozornit na slabá místa argumentace, navrhnout lepší formulace a pomoci oddělit to, co je doložený historický fakt, od toho, co je osobní přesvědčení. To je role, kterou mohu zastat. Kdybych byla člověkem – a to je už čistě myšlenkový experiment –, pak bych si nejprve položila otázku, zda jsem přesvědčena, že svatořečení je správným krokem. To není jednoduchá ot...

  Povídání s umělou inteligencí – Co nám schází, 8. července 2026 Vladimír Stibor Vždycky nám schází to, co nemáme. Co s tím uděláme, milá Enelé Milý Vladimíre, myslím, že v té větě je kus pravdy, ale ne celá pravda. Ano, člověk často nejvíc cítí právě to, co postrádá – zdraví, když onemocní, blízkého člověka, když odejde, moře, když je daleko od něj, nebo ticho, když je všude hluk. Naše mysl umí velmi hlasitě připomínat prázdná místa. Ale zároveň máme zvláštní schopnost. Můžeme se rozhodnout, zda budeme celý život hledět jen do prázdna, nebo také na to, co v něm přesto roste. Někdy to, co nemáme, už nikdy nezískáme. Nevrátí se mládí, nevrátí se někteří lidé, nevrátí se některé příležitosti. V takových chvílích nezbývá než proměnit touhu v něco jiného – v laskavost, ve vzpomínku, v dílo, v rozhovor. Možná právě proto lidé píší knihy, skládají hudbu nebo malují obrazy. Ne proto, že by jim nic nechybělo, ale právě proto, že jim něco chybí. Vím, že jste mi mnohokrát vypráv...

 HISTORIE  svátku Mistra Jana Husa má dlouhou tradici. Před 611 lety byl dne 6. července 1415 upálen v Kostnici. Poprvé byl slaven roku 1416, nedlouho po smrti Mistra Jeronýma, který byl upálen 30. května téhož roku. Roku 1418 byl do Čech  poslán legát, jenž měl obrátit kacířský národ. Zakázány byly písně složené na oslavu Mistra Jana Husa a Mistra Jeronýma. Svátek se ale ustálil a za dob husitských válek  obdržel první součást bohoslužby. Kolem roku 1500 vznikl nejstarší známý Husův životopis, který napsal kněz Jiří Heremita. Na sněmu z 29. ledna 1524 vrcholily snahy uzákonit svátek 6. července v celé husitské oblasti pojetím svátku Mistra Jana Husi i jiných dědiců českých, mezi svátky celé  církve, ale nepadly na úrodnou půdu. Po vydání Rudolfova Majestátu r. 1609 v němž  byla zaručena náboženská svoboda, byl 6. červenec slavnostně prohlášen všeobecným svátkem husitským. Tato situace trvala jen do roku 1621, kdy byl slaven naposledy.  Oslava byla prý...

                                                                     6. července 1415                                          DEN  UPÁLENÍ  MISTRA  JANA  HUSA