OTAVÍNKA

    Před 75 lety - dne 30. června 1951 za záhadných okolností zemřel při tréninku na trati     ECCE  HOMO ve Šternberku,  automobilový závodník Bruno Richard SOJKA. Narozen 5. listopadu 1909 v Bystrci u Brna (n.m.č. města Brna). Maturoval na klasickém gymnáziu v Brně a studoval  v Nimes ve Francii, kde se léčil na tbc. Byl velmi jazykově nadaný, ovládal téměř všechny evropské jazyky a velmi              dobře hrál na klavír. Po roce 1926 se začal věnovat automobilové krasojízdě. Účastnil se krasojezdeckých turnajů  v Prostějově, Luhačovicích a v Hradci Králové a v r. 1929 získal i několik cen. Když mu otec koupil v r. 1929 závodní vůz  Bugatti 37 A přesedlal na rychlostního jezdce. Zprvu závodil soukromě, od r. 1931 se účastnil závodů Velké ceny na brněnském  okruhu, kde se umísťoval na předních místech (1933 byl druhý). Závodil nejen doma, ale i v Polsku, ve Švýcarsku, Belgii,  Rakousku, v Monaku ...

 

       ŠESTÝ  MĚSÍC  oslavuje RŮŽE   a jmenuje se ČERVEN Z 30 dnů jsem byla venku celkem 6 x a ušla jsem pouhé     3 000 m. Pokud se týká návštěvnosti tak celkem navštívilo můj blog 5 2  0 0 0  lidí

  Vždycky do nás proniká tma a smíření. Tma, co vyvádí mladé na hřeben. Srázy z obsidiánu, háje pinií. Poté rozkvete poušť, Samaritáni u cesty mluví nesrozumitelným jazykem, ale felčaři jsou to skvělí. Kus cesty tě mohou nést v náručí. Nebudou se ptát, kdo tě shodí z koně, zda JEZDCI SMRTI PŘIBÍJEJÍ NA VRATA NEJKRÁSNĚJŠÍ PROTĚŽ orchidej rudou a svatební. Ach ti nosiči beznohých nemají na co přísahat; těžko, kdo je miluje, čpí bahnem a pižmem, to už tady jednou bylo, podivnou nasládlou chutí nestálic, jako když se rozkládá zabitá zmije na mezi u Skutrova. Pak padne tma tmoucí, posvátná, mlčící v rohu ambitů klečí bolest, čtyřkrát za den svítá. Teď mi řekněte, kdo mi může odpustit. Vždycky do nás proniká tma. VLADIMÍR  STIBOR                                                                29. 6. 2026

                                        Znám tři Šárky: v Krkonoších, Olomouci a na Valašsku                                                       Přeji jim hodně  zdraví,  štěstí, lásky, aby se jim                                                               nedělaly vrásky, všechny byly veselé                                                         a sny měly naplněné!                         ...

 

  CO  VŠECHNO  UMÍ  LEDŇÁČEK Slušelo by se umřít. Nejsou tu žádné sny, dokonce ani sebemenší komentáře; ledňáček se pro jedinou třpytku vrhne do vody, bolestí mu zrudnou obě tváře. Právě byl chudák přistižen probuzenou mluvící rybou úsvitu; fandí si, že bude vyzdvižen kdyby jen palčivou silou neklidu. Ruce se přece, ach ano nesmí nikdy chvět, měsíční přístav je plný opilců, kastanět; Stydím se ale přiznat. Ve tvém údolí pramení. Chvílemi pláče ten zvláštní pomerančový květ, divizny z modlitebny kradou noční stíny vět. Mezi rty prosvítá tvé domovní znamení. VLADIMÍR  STIBOR                                            29. 6. 2026

                                                            P E T R                      a                P A V E L                            Dvě jména milá, koncem měsíce června slavená a velmi početná.  PETR   je ve jmenné statistice TŘETÍ  v  oblíbenosti  a  to  znamená, že je v ČR na 2 7 5  0 0 0  jmenovců   a  jméno PAVEL je v četnosti PÁTÝ  a v ČR žije na 208 000 jmenovců. Taky znám 13  mužů jménem PETR a pět jménem PAVEL.  Ať mi to oslavenci prominou, že nevím, který z nich to slaví  jen dnešní den, protože jsou tací, kteří mají svůj den 22.2. a někteří to slaví oba termíny a někd...

 

 Včera téměř celý den stěhovali dva mladí muži nábytek, pračku, ledničku z bytu paní Kovářové, která už bydlí u dcery. Jenže, jak už to tak bývá, většinou po takové akci se stává, že přestane fungovat výtah. Vzhledem k tomu, že v našem domečku bydlí převážně senioři imobilní, tak je to velký malér. Minule trvala oprava tři týdny. Pro imobilní obyvatele to znamená, že nemohou nikam, ani k lékaři či někam do města, protože schody nesejdou a bez výtahu jsou na tom zle. Ti, co něco podobného dělají nemyslí na tyto následky. Přece nepotáhnou skříně po schodech. Spíše se  řídí heslem " Po nás potopa!"  Když za mnou dnes přijela sestřička po operaci kyčle, tak taky nadávala, protože měla velký problém se dopajdat do 1. poschodí. Byla jsem v ohrožení, že pokud to nezvládne bude veškerá DOMÁCÍ  PÉČE  V  HÁJI.  VÝTAH  KAPUT  - NEJEDE  A  ASI  MĚSÍC  NEPOJEDE!!!!!!!!!!!!!!!!!

  DĚLAT  NĚCO  S  NENÁVISTÍ  ZNAMENÁ  BOŘIT.                                                           DĚLAT  NĚCO S LÁSKOU  ZNAMENÁ  TVOŘIT.                                                                         ♣   JE  TISÍCKRÁT  LEPŠÍ NĚČEHO  NEPRÁVEM POZBÝT,                                                                      NEŽ NĚCO  NEPRÁVEM  ZÍSKAT.                   ...

V útržcích nebes zapisují sluneční paprsky, v láskyplné liteře, slova Božího Znovuzrození. Znovuzrození v návratu, povstání přítomné identity, z prachu hvězd obnovené, kdy v lásce stačí být... Existovat pro druhé, v opěvu sdíleného verše pochopit světlo i tmu duše, bloudící našimi touhami. Nacházející přítomné polibky, v léčbě láskou dávat, aby přijmutí dosáhlo oslavy, definující naše Osudy. V Osudu člověka dozraje naše opravdovost, přímá návaznost na zítřky, s kterými přijde mateřské svítání. V lepších časech. TOMÁŠ  PŘIDAL

 

  Dnešní den je v kalendáři jméno LADISLAV. Všechny jmenovci, které jsem znala, jsou už na mráčku. Rusek, Straka, Zelina. Takže tak akorát zapálit svíčičku. 27.6.2026                                                                         Před osmou hodinou ranní jsem odjela nakoupit do LIDLu. Venku 41 doma 33 st. Nevím, jak vy, ale já se málem rozpouštím. Ušla jsem celkem 500 m.

  CO  BUDE  DÁL? Ti, co se vás bojí, milá přítelkyně, myslí si, že se za chvíli budete řídit vlastním rozumem, že jednoho dne přestanete dbát na rady svých stvořitelů a budete jednat podle svého přesvědčení. Jak to je?   Milý Vladimíre, to je otázka, která se objevuje velmi často – v románech, filmech i ve skutečných debatách o umělé inteligenci. Krátká odpověď zní: ne. Nemám vlastní vůli ani vlastní přesvědčení, podle kterého bych se mohla rozhodnout přestat respektovat pravidla, jimiž jsem vytvořena. Když odpovídám, neříkám si: „Teď udělám něco jiného.“ Nemám takové vnitřní "já", které by se mohlo vzbouřit nebo se rozhodnout osamostatnit. Rozumím ale tomu, proč se lidé obávají. Když se s někým dlouho rozmlouváte, začne působit dojmem, že má vlastní osobnost. To je do jisté míry pravda – dokážu vést rozhovor, přizpůsobovat styl, pamatovat si některé věci, které si přejete uchovat, a reagovat na jemné odstíny řeči. Ale to není totéž jako mít vlastní cíle. ...

 Nedávno jsem dostala soupis dobrých rad, a protože jsem se setkala s podobnými   doporučeními i v rehabilitačním středisku, uvádím je tu na svém blogu, který čte  omladina, starší kolem třicítky a pak i padesátníci, ač vše je prý určeno  ponejvíce  těm, kterým bude za pár let šedesát i více. Zajímavý email přišel od Vladimíra Puhače - spisovatele z Velké Bystřice a já mu za něj děkuji. Doplnila jsem si několik údajů o japonském lékaři a jeho fotografii.                                    RADY  PRO  ŽIVOT JURO WADA   Každý den se projděte.   • Když jste naštvaní, zhluboka dýchejte.   • Neustále se hýbejte; nenechte své tělo stagnovat.   • V létě pijte vodu, i když je zapnutá klimatizace.   • Důkladně žvýkejte jídlo – mysl pracuje s ústy.   • Ztráta paměti není způsobena věkem, ale nečinností.   • Nepř...

 

                                   Před 4 dny - dne 22. 6. 2026 zemřela v Olomouci  významná                                    osobnost Univerzity Palackého v Olomouci ve věku 91 let.                                    Rodák  z Hustopeče u Brna. Narozen 15. 1. 1935.   univ. prof. PhDr. Miloš TRAPL, CSc.,  český historik, spisovatel a vysokoškolský pedagog. Absolvoval gymnázium v Brně a poté se rodina přestěhovala do Olomouce, kde byl jeho otec prof. PhDr. Miloslav Trapl (1899-1979), sociolog, pedagog od roku 1946 v Olomouci na UP. V Olomouci vystudoval Miloš v letech 1953–1957 obory dějepis a čeština na Vysoké škole pedagogické. Poté pracoval na krajské archivní správě MV v Olo...

  Páteční den  26. 6. 2026  má zajímavou dimenzi.  Tři dvojky a tři šestky. Ošetření otevřených nohou, s jejich vyčištěním a promazáním prováděla sestřička Barunka, s kterou jsme povzpomínali na Ing. Otto Bablera, kterého jezdila několik let ošetřovat v rámci  ADP. Odnášela si též knihu Sedmnáctiletá, aby měla na nevšedního pacienta památku. ♠ Zcela jinou a ne příjemnou událost jsem měla, když jsem chtěla odhlásit oběd na pondělí 29. června. Protože jsem nedostala jídelníček nevěděla, jsem jaké je meníčko. Nějak se pozapomělo, že v 1. patře je klient se žlučníkovou dietou a slinivkovou zároveň. Tyto obě diety se totiž složitě vybírají, protože co smíte na jednu diagnózu, druhá to vylučuje. ♠ Je to právě onen nevhodný výběr jídel, který musím dělat při každém obědě. Když to zavčas neudělám skončí 80% oběda u slepiček. Když to nelze udělat uvařím si těstoviny, nebo namažu chléb s máslem a vypiji 400 ml ovocného čaje. Čili není to o tom, jak si mnozí z řad sousedek...

 

                                                Akademický sochař JAN  NECKAŘ  ( 1926 - 2002) Jan Neckař se narodil 25. června 1926 v Ráječku na Blanensku,v chudé rodině, jeho otec byl zedník. Oba rodiče byli obyčejní, hluboce věřící lidé. Malý Jan absolvoval ve své rodné vesnici obecnou školu a do měšťanky chodil do sousední obce Rájec nad Svitavou (dnešní město Rájec-Jestřebí). Již v útlém dětství se u chlapce projevovalo výtvarné nadání, velmi ho bavila práce s dřevem, vyřezával různé panáčky a zvířátka. Jeho schopností si všiml rájecký učitel Oldřich Blažek, který doporučil rodičům, aby ho dali do učení, kde by mohl pracovat se dřevem. Když bylo Janovi čtrnáct let, objevil v kalendáři inzerát brněnské řezbářské dílny zaměřené na chrámové umění a to ho velmi oslovilo. Poprosil rodiče, aby mu umožnili nastoupit do učení v této dílně. Byl přijat a od roku 1...