POPLATKY
Rozbíjím slzy Čiré kapičky skla Ofoukané vílím dechem Zastavárna na smutek Zde jsou uloženy smutky Za vitrínami Za čirými skly Téměř je nevidím Ovšem nikdo nevidí Trápení v slzách Od dob zpoplatnění V okamžiku, kdy se bude platit Za sklenici slaných kapiček Žádná tragédie se nerozlije V řeku Že by se lidem nechtělo brečet? Kolik dlužíme Za ony oceány? V odpovědi se skrývá nepředstavitelná cifra… TOMÁŠ PŘIDAL (Ilustrace převzaty z PIXABAY)