BÁSNÍCI ODCHÁZEJÍ, NIKOLIV JEJICH SLOVA

                                                                               

 

Věnováno Milanovi Ohniskovi, in memoriam

(*16. 7. 1965 - †3. 9. 2026)

 

Básníci odcházejí,

nikoliv jejich slova.

 

Stoupají strmě vzhůru,

jako prach, zvednutý horkou dlaní.

 

Scházejí se se svými myšlenkami

za druhými břehy fantazií.

 

Když opustí svět,

dohořívá oheň,

jakmile vychladne,

naleznou pokoj bez dveří,

 

kterými se vchází ven,

jako když sypeš duši

po kouscích vesmíru,

aby ses stal hodnotou paměti. 

                                                                                   

Paměti, která přetrvá,

paměti, jež objevíš pokaždé,

i když vybledne její kontura.

 

Přestože nelze vidět,

nosná konstrukce drží základ všeho,

co je vysloveno i co vysloveno bylo,

 

vysloveno & vykonáno,

zatímco držíme důstojnou stráž

tomuto okamžiku.

TOMÁŠ  PŘIDAL

                                                                                    

 

                                                           ČEST  JEHO  PAMÁTCE!