ANDĚLSKÉ NAROZENINY MONIKY DUARTE ŠTREITOVÉ

 

      

                                          Doc. Mgr. Art. MONIKA  DUARTE  ŠTREITOVÁ

 

                                                          ♥   27. září 1971   Šternberk

                                         Flétnistka a profesorka příčné flétny na Univerzitě

                            

                                         v Evore (Portugalsko), kde působí ve vedení Escola

                            

                                                                                de Arte.

                                  

                                         Dcera emeritního vysokoškolského profesora Jindřicha

                       

                                         Štreita (* 1946), dokumentárního fotografa a hudební

                                         pedagožky Agnes Štreitové (1944-2025). Žili na Sovinci.

                                         Od 4 let se malá Monika učila hrát na housle a zobcovou

                                         flétnu. Příčnou flétmu studovala u Lubomíra Kantora

                                          v Olomouci v letech 1982-1985 a pak pokračovala u Jiřího

                                          Bystroně na Janáčkově akademii v Ostravě 1985 - 1991.

                                         Na Mezinárodních interpretačních kurzech v Piešťanech 

                                          poznala M. Jurkoviče v letech 1990- 1992. Poté absolvovala

                                        

                                         VŠMU v Bratislavě u prof. Miloše Jurkoviče v období 1991-96,

                                          kde získala titul mgr a 1996-2005  doktor umění.  Absolvovala 

                                         další kurzy v Maďarsku a Německu. Od začátku spolupracovala

                                         s různými jazzovými  hudebníky a interprety klasické hudby. 

                                        Zároveň rozvíjela vztah  k současné vážné hudbě a stala se její

                                        oddanou interpretkou. Spolupracovala s domácími a zahraničnimi

                                         skladateli, podnítila vznik desítek nových skladeb a do konce roku 2008

                                          byla interpretkou více než 100 skladeb pro sólovou flétnu, či komorní 

                                          soubory s flétnou ve světové premiéře. Téměř 75% z nich jsou od

                                         slovenských autorů, mezi nimiž domunijí počtem skladeb  Petra Oliveira 

                                        Bachratá,   Vladimír  Bokes, Robert Gašparík, Juraj Vajo ad. Česká

                                 

                                         hudba je zastoupena 9 autory: Martin Marek, Sylva Smejkalová, 

                                        

                                        Martin   Smolka ad. Portugalskou hudbu reprezentuje  8 autorů nj.  J. 

                                        Pedro Oliveira a Alvazo Salazar. Interpretace Moniky Štreitové je 

  

                                        pozoruhodná hlubokým ponořením do meditativních nálad i živou

                                        hravostí. Natočila  téměř 30 CD a spolupracuje s rozhlasovými a 

                                       

                                        televizními  studii v Berlíně, Vídni, ale i v Portugalsku. Žije s manželem a 

                                        14 letým synem v Portugalsku, který s maminkou občas vystupuje.

                                         Pravidelně spolupracuje i s Českou televizí a Českým i Slovenským 

                                         rozhlasem. Ostravská televize natočila v režii Ivo Macharáčka o

                                       

                                         Monice Štreitové snímky: Salon (1999) a  Tiché flétny (2000).

                                         Účinkovala také v dokumentech o svém tatínkovi " Vyhasínáme do

                                          světla (1985) a Mezi světlem a tmou ( Praha 1990). a Jindřich Štreit

                                          (1992).

                                                Celé odpoledne jsem si četla rozhovor s umělkyní a oslavenkyní

                                         na internetu v periodiku Vlasta. Bylo to ohromně zajímavé.  V roce

                                         2024, když se konal křest almanachu české poezie "Dvě minuty od 

                                          pravdy" v Olomouci v restaurantu Senimo, doprovázela paní umělkyně

                                          Monika svého tatínka a my jsme si jí též vyfotili.