Příspěvky

Zobrazují se příspěvky se štítkem Jeseník

LÁZEŇSKÉ POSTŘEHY V. STIBORA

Obrázek
                                            Jesenický guru lázní Kamil Zuku Zajíček, který                                             se dobrovolně stará o přírodu i památníky lázní                                             Priesnitz.

DEN VZDĚLANOSTI - 7. 4.

Obrázek
 Dnešní den je v České republice spojený s tradicí vzdělávání a kulturního rozvoje.  Byl oficiálně ustanoven na počest založení Univerzity Karlovy v roce 1348. V tento den se konají různé akce, přednášky, diskuze, autorská čtení. V Lázních Jeseník se dnes od 19 hodin koná také prezentace nové básnické sbírky Vladimíra Stibora. Autor sbírky se t.č. v lázních léčí. Dnes ráno telefonoval, že přišlo  tucet návštěvníků. Akce se podařila, obdivoval přednes Mgr. Alenky Trunečkové, která kromě básní, promluvila též o autorovi a přinesla i vlastnoručně upečené moravské koláčky, aby autora potěšila.

ARCHITEKT LÁZNÍ JESENÍK

Obrázek
              Před 150 lety - dne 1. září 1872 se narodil v Krnově prof. architektury Leopold  BAUER.               Po maturitě na reálce v rodišti, studoval Státní technickou průmyslovou školu v Brně a              v letech 1892-1896 Akademii výtvarného umění ve Vídni. V období let 1913-1919 byl              profesorem architektury na AVU ve Vídni. Na přelomu století se stal protagonistou               středoevropského modernismu. Jeho největším dílem se stala budova Národní banky ve               Vídni a mj. navrhl  Priessnitzovo sanatorium v Jeseníku, které stavěl v letech 1908-1910               a 1928-1929. Zemřel 7.10. 1938 ve Vídni.    

VZÁCNÁ NÁVŠTĚVA

Obrázek
 Krátce po 13. hodině přijela z Jeseníku vzácná návštěva a to Mgr. Alenka  Trunečková. Jela se synem, který měl jakési setkání na Svatém Kopečku.    Přijela jako asistentka Ježíška. Nesla velikánskou květinu z bílé orchideje,   jmelí a jehličnanů.  Pak kazetu ovocných a bylinných čajů, krabičku výborných tvarohových řezů, čokoládu, vánoční cukroví a taky vzpomínek na olomoucké roky. 150 minut uteklo jako voda a zase čekala na odvoz syna. Musely jsme si toho hodně říci, protože jsme se dva roky neviděly a nyní je naděje, že se setkáme v únoru, kdy přijede opět do Olomouce k zubaři. Popřály jsme si pohodové svátky vánoční a taky plno zdravíčka. Vzhledem k tomu, že mám kaput fotoaparát, musí používat jako ilustrace dávné fotografie.